Darkroom

Tyto stránky jsou zrušeny, jejich nová adresa je zde : darkanime.webnode.cz

Statistika

Brána světů (FMA)

1. Kapitola

           Dvě nahá, zpocená těla, ležela na manželské posteli. Medově zbarvené vlasy se rozprostíraly na bílém povlečení. Lehký vánek je ovanul z otevřeného okna, ze kterého na ně dopadaly první paprsky slunce.
           ,,Miluju tě,“pronesl mladší jedinec. Jeho rty se přesunuly na bělostnou hruď svého bratra. Edward zasténal. Zavřel oči, když se v něm Alphonsy začal pomalu pohybovat. Byl opatrný tak, jako vždycky. Alphonsy svého bratra velmi dobře znal. Věděl o každém jeho citlivém místečku na těle. Jako jediný ho dokázal utěšit, když bylo nejhůř a rozveselit, když mu bylo smutno. Znal ho snad lépe, než sám sebe.
            Edova kybernetická ruka zajela do jeho vlasů.
 ,,Taky,“zasténal tak známou rozkoší. ,,Taky tě miluju,“poslední pohyb. Prohnul se jak luk a nechal se vznést až ke hvězdám. Přišla na ně příjemná únava. Al si svého brášku přitáhnul do náruči. Jemně jej políbil do vlasů a přikryl je.
 ,,Mohli bychom si to někdy taky vyměnit,“stěžoval si Edward. Al se usmál. ,,Ale vážně! Vždyť jsem o rok starší!“zvednul hlavu a podíval se Alovi do očí.
,,A já jsem zase o hlavu větší!“ušklíbl se mladší Elric. Ed se urazil a postavil, odhodlán z místnosti odejít. Al moc dobře věděl, jak jeho bratr nenávidí narážky na svou postavu. Chytil brášku za ruku a stáhnul ho zpátky na postel. Přitiskl si ho k hrudi a hodlal jej nepustit.
,,Ede, nemyslel jsem to tak.“usmál se nad jeho pokusy se mu vyprostit ze sevření. Nejen že byl menší, ale i fyzicky slabší. Kdyby v tomhle světě mohl používat alchymii, Al by neměl šanci, ale takhle? Políbil jej na spánek.
 ,,Miluju, když se vztekáš,“usmál se. Ed byl rudý jak zralé rajčátko, co jen čekalo na utrhnutí.
,,Pusť mě,“opřel se o jeho hruď a snažil se od něj odtáhnout.
,,Ede, prosím, neurážej se,“ nevědomky tím přidal sůl do rány. Ed se mu z rukou vytrhnul. Nahý si to nasupeně namířil do koupelny, v jaké se zamknul. Po chvíli Al slyšel zvuk dopadající vody. Otočil se na bok a vzpomínal. Vzpomínal na svět, ve kterém se narodil, na svět, ve kterém měli přátelé a rodinu. Ovšem zpět nemohou. Stýká se mu…
         I Edward zažíval tyto chvíle zármutku. Zrovna se postavil do sprchového koutu a otočil kohoutkem. Svezl se po dlaždičové zdi a nechal na sebe dopadat teplou vodu. Šel na něj smutek. Věděl, že se Al trápí, to on také, ale jeho povinností bylo bratrovi dodat sílu. Je přeci starší! Už ale nedokáže dál dělat, že se nic neděje. Že je v tomto světě rád. Je toho na něj moc a on…povzdechl si…i když to slovo nenávidí, je malý a slabý. Už neměl sílu, chtěl domů stejně jako Al. Chtěl, ale brána byla již dva roky uzavřená a jiná cesta zpět neexistuje….Nebo snad ano?
 
Poslední komentáře
04.09.2008 17:07:43: no nato ze je to take kratke a napisane (vraj) len tak heh je to super (teda podla mna....ale nemys...
 
Děkuji že jste přišli, těším se na Vaší příští navštěvu ! !