Darkroom

Tyto stránky jsou zrušeny, jejich nová adresa je zde : darkanime.webnode.cz

Statistika

Hranice možností II. (Naru)

2. kapitola - Když mise začíná

Když se Sasuke ráno probudil, Itachi už v pokoji nebyl. Na stole jej však čekalo milé překvapení v podobě vynikající snídaně. Urychleně si ke stolu sednul a začal dlabat.
Pak se vydal ven. Jako první ho napadlo zajít za Kakashim, který stále pobýval v nemocnici.
-----
,,Zdravím, Kakashi-sensei“ pozdravil chlapec.
Kakashi zvedl pohled od nedočtené stránky jeho oblíbené knihy. ,,Sasuke?“ podivil se.
,,Co tě sem přivádí v tak ranní dobu?“ odložil knihu na noční stolek a jal se věnovat svému žákovi.
Sasuke neodpověděl. Sedl si na židli.
,,Jak se Vám daří?“ zeptal se pak.
-----
Itachi šel dlouhou chodbou. Mlčky procházel a sledoval děj kolem sebe. Samí shinobi, co pobíhali ze dveří ke dveřím. Nakonec i on spočinul před obrovskými vraty, co spojovaly chodbu s Hokageho kanceláří. Slušně zaťukal. Když se ozvalo rázné : ,,Dále!“ vešel dovnitř.
Tsunade, rozlámaná s kruhy pod očima, seděla na nepohodlné židli a četla stý dokument, aby naň poté mohla vtisknout razítko se znakem vesnice skryté v listí. Shizune zatím poskakovala u skříně s dalšími papíry, které potřebovaly souhlas pátého Hokage.
,,Mám pro tebe novou misi“ promluvila Tsunade na svého hosta, aniž by o něj okem zavadila.
Itachi ani nepípnul, bylo mu to jasné.
,,Podrobnější informace ti sdělím později.“domluvila.
Než Itachi stačil z místnosti odejít, zarazil jej ještě Hokageho hlas.
,,Vyber si zatím šest ninjů, co půjde s tebou. Mise není těžká ani nijak nebezpečná, jedná se o mírovou smlouvu mezi vesnicí Ohně a Deště.“ domluvila a pokynem hlavy mu naznačila, že konečně může odejít...
-----
Deidara se probudil brzy ráno. Jeho lenost mu však nedala a tak jen tak ještě dobrou hodinu ležel. Až zaklepání na dveře jej přinutilo vstát.
,,Itachi?“podivil se.
Černovalsý muž bez pozvání vešel do místnosti. Sedl si na pohovku a unaveně nechal klesnout svou hlavu na měkké opěradlo.
,,Děje se něco?“lekl se blonďák.
,,Ne“promnula si návštěva oči. ,,Bolí mě hlava, jsem utahanej a do toho všeho mi ta podělaná Tsunade zase přidělila misi!“vztekle si natáhnul nohy a pohodlněji se usadil.
,,Zase?“podivil se Deidara.
,,Mám si vybrat šest ninjů, co půjde semnou. Je ti doufám jasné, že ty jsi jeden z nich.“ušklíbnul se. Deidara naopak protáhnul obličej.
,,Ještě sehnat šest lidí.“zamyslel se černovlasý muž.
,,A co takhle Naruto a Sasuke?“navrhl Deidara. - Když už musí on, tak i ostatní! - napadlo jej.
,,Dobrej nápad“
Jako na povel se ozval další hluk. Tentokrát z balkónu. Stál na něm Uzumaki, v rukou Ichiraku Ramen. Deidara šel otevřít balkóní dveře a vpustil chlapce dovnitř.
,,Jako na zavolanou!“usmál se Itachi zlověstně.
,,Eh?“nechápal chlapec.
,,Itachi tě chce vzít na misi“ vysvětlil Deidara.
,,Ale to Deidara to navrhnul“opáčil Uchiha.
Místo obvyklé reakce, kterou od chlapce očekávali, začal Naruto skákat od země ke stropu radostí.
,,Super! Kdy se vyráží?!“byl nabit optimismem.
,,Myslím, že si to rozmyslím!“vzdychnul si Itachi.
------
,,Jak se ti teď vůbec daří, Sasuke?“optal se zvědavě sensei, když svému žákovi už vypověděl, že jej druhý den pustí.
,,Dá se říct, že líp, než před tím“odpověděl Uchiha.
,,A Itachi?“byl Kakashi zvědav.
,,Možná se Vám to bude zdát divný, ale i potom všem si rozumíme.“začal Sasuke.
Divný?...Víc než divný. Svým způsobem není divu, když mu vymazali paměť. Ale i tak...Itachi je nebezpečný! Zamyslel se Kakashi. Pak na svého studenta zkoumavě pohlédnul. Na Sasukem bylo vidět, že se cítí dobře. Že je šťastný. Měl by být rád, že tomu tak je, ale místo toho jej naplňovaly obavy.
,,Sasuke, kdyby se kdykoliv něco stalo, chci, abys věděl, že můžeš přijít za mnou a svěřit se.“ ujistil jej.
Uchiha naň zmateně pohlédl, pak se však jen přívětivě usmál. ,,Díky“odpověděl , něž odešel z místnosti.
Cestou, kdy ani nevěděl, kam pořádně jde, narazil na Sakuru. Jako obvykle v rukách svírala hrst květin a s úsměvem si to mířila k němu. Sasuke protáhnul obličej. Neměl na ni zrovna náladu. Sotva Sakura radostně vykřikla ,,Sasuke!“ Uchiha ji zmizel z dohledu.
Rozeběhla se, pod snahou, že ještě spatří nějaké jeho stopy, které by ji k němu mohli zavést, bohužel nic nenašla. Nafoukla tváře a pokračovala dál svou cestou, jen o něco skleslejší.
 
,,Siréná jedna, furt mě bude pronásledovat.“ nadával mladší Uchiha. Ruce založené v kapsách, hledíc na zem. Šel po lesní cestičce. Došel až k řece, co tekla na západní straně vesnice. Našel si pěkné místečko ve stínu a lehl si tam. Po chvíli usnul.
-----
Itachi, Deidara a Naruto šli zrovna kolem Yamanako obchodu. Uchiha už byl na pokraji sebeovládání – Narutův radostný piskot mu drásal uši!
,,Nemůžeš ho nějak umlčet?!“šeptl vztekle Deidarovi do ucha, přitom očima probodával hopsajícího ninju. Blonďák se na něj trochu zaraženě podíval.
,,Naruto?“oslovil pak chlapce. ,,Nemohl by jsi se trochu zklidnit?“ požádal Uzumakiho.
Naruto se zastavil, chytil si čelenku, co měl na čele a zazubil se. ,,Je mi líto, ale tohle všechno patří k mé cestě Hokageho! Poskakováním posiluju a křikem na sebe upoutávám pozornost občanů, což bych jako budoucí Hokage měl umět, jak jinak bych pak mohl vést tisícovku ninjů?“mrknul na bývalé členy Akatsuki organizace.
Deidara se zamyslel. Na tom něco bylo!
A tak, jak šli dál, už to nebyl pouhý Naruto, co poskakoval a ječel, co mu hlasivky stačily, ale i Deidara. Itachi každým krokem rudnul a rudnul a rudnul...a nebýt toho, že potkali Nejiho a Leeho, změnil by se na chodící rajče!
,,Neji, Lee!“pozdravil Naruto. Oba chlapci se na trojici podívali. Jak to, že je to hned nenapadlo? Křik, který se nesl vesnicí nebyl varovný signál proti útoku, nýbrž Narutův hlas.
,,Proč tu ječíš jak na lesy?“probodl ho Hyuga pohledem. Uzumaki se zarazil.
,,To jsem nebyl jenom já, ale i on!“svedl to na Deidaru, co dloubal patou do země. Když tam byl ďolíček celých deset centimetrů hluboký, začal někde jinde.
Itachi se jal slova. ,,Máte teď nějakou misi?“ zeptal se chlapců.
,,Ne!“zasalutoval hbitě Lee.
,,Od teďka ji máte. Připravte se, zítra vyrážíme!“ otočil se k nim Itachi bez další věty zády.
Čekalo ho další překvapení. Místo naštvaných protestů, co čekal, se ozval další radostný výskot od Leeho Rocka. Stejně jako Naruto poskakoval a ječel, jako by jej na kunaie měli hnát!
Povzdechl. Podíval se na Nejiho s očekáváním, že se také nějak projeví. Neprojevil, jen se usmál. Jak se zdálo, tihle týpci nebyli už dlouho na žádné misi. Bylo dobře, že si je Itachi vybral, takhle budou alespoň víc do úkolu zabraní a díky tomu ho také dřív odbudou!
,,Teď už jen dva poslední.“ šeptnul si Uchiha pro sebe.
Aniž by to ostatní zaznamenali, vytratil se od nich. Zamířil si to do lesa, ve kterým jeho bratr trávil nejvíc času. Chvíli mu trvalo, než chlapce našel. Ležel ve stínu stromu u řeky. Napadlo jej vyzkoušet Sasukeho pozornost. Potichu se připlížil až k němu, kunai v ruce a hop na něj! Sasuke zůstal na místě. Poškrábal se na nose a dál spal. Itachi, který stál nad ním, jen nevěřícně zakroutil hlavou.
,,Můžeš toho nechat, Itachi?“promluvil Sasuke a otevřel oko, aby se ujistil, že jeho předtucha byla správná. Itachi se začertil.
 ,,Pche! Co kdybych to nebyl já?….Nebo hůř, co kdybych byl já ten, kdo tě chce zabít?!“poučoval bratra. Sasuke pokrčil rameny.
,,Tak bys mě zabil, no!“ protáhnul se a vstal. ,,Tak co chceš? Nebo jsi mě sem přišel rušit jen tak?“optal se pak bratra. Itachi povytáhnul jedno obočí. Otočil se k mladšímu sourozenci zády a odpověděl : ,,Tsunade mi dala další misi. Přikázala mi vybrat si šest ninjů, co půjde semnou…“
,,Tak že já jsem jeden z nich. A kdo ještě?“ pochopil hned Sasuke. Nebo se snad mýlil a Itachi za ním přišel, aby se s ním rozloučil? Pitomost!
,, Ano, jsi“ odmlčil se Itachi. Zkoumavě pohlédl na bratra, který si úlevně oddychl. ,, Ještě Naruto, Deidara, Rock Lee a Hyuga Neji“ přemýšlel, zda-li na někoho nezapomněl.
,,Dobře, ale takhle nás je jenom pět, s tebou šest. Kdo je poslední?“ byl Sasuke zvědav. Něco mu říkalo, že se neměl ptát.
,,Přemýšlel jsem o té růžové panence. Její schopnost v boji je sice nulová, ale uzdravit umí“podrbal se Uchiha na bradě a pohlédl na bratra, co on na to. Ten zezelenal a raději odvrátil zrak.
,,Jestli půjde ona, tak semnou nepočítej!“prskl.
,,Fajn, ty chytráku! Tak si nechoď nebo aspoň někoho dalšího najdi! Myslíš si, že znám celou vesnici?!“ vytočil se Itachi.
,, To raděj někoho najdu holýma rukama! A nebo líp, nepůjdu! Proč bych měl chodit na nějakou pitomou misi?“ založil si Sasuke ruce v bok.
,,Nechoď si, já tě nepřemlouvám!“
,,Tak proč jsi sem šel?“
,,Kurva Sasuke, neser mě nebo jednu schytáš!“ napřáhnul se Itachi a čekal na bratrovu reakci. Ten se však místo útěku začal smát.
,,Ty a praštit mě?“pokračoval v hádce, v očích odhodlání bratra dostat na kolena.
Juj, to neměl říkat. Bohužel pro něho si to uvědomil pozdě. Teď seděl na zemi na prdeli a mnul si tvář.
,,Ty jsi mě praštil!“začal mladší Uchiha vyvádět.
,,Jo, praštil!“ potvrdil Itachi. Sasuke se zvedl, vytáhnul kunai ze své zadní kapsy a šup na bratra!
Lesem se ozývali sprosté nadávky, zvuk ostří a praskot větví.
,,Debile!“zavrčel Sasuke.
,,Chováš se jak pětileté škvrně!“ štěknul Itachi.
,,Polib mi!“
,,Nepřeháněj, Sasuke. Mohl bys mě nasrat a já za sebe pak neručím!“ blýsklo se Itachimu v očích.
-----
,,Kam zmizel Itachi?“podivil se Deidara, co teď seděl spolu s Narutem ve stánku s Ichiraku Ramenem.
,,Nevím“sál Naruto do svých úst nudle. ,,Zmizel, když jsme potkali Leeho s Nejim“ dořekl.
,,Už tam?“ vylítlo blonďákovi obočí až nahoru. Jak to, že si toho nevšimnul?! ,,Měli bychom ho najít!“ začal jančit. Bál se, aby Itachiho nenašel naštvaného někde v příkopě!
Eh…v příkopě by ho nenašel, ale naštvaného určitě!
-----
,,Sasuke, ty zmetku!“ Házel po bratrovi hvězdice, ale jen tak, aby se do něj doopravdy nestrefil, ale jen ho vyděsil.
,,Idiote, ani se nestrefíš!“ Sasuke věděl, že je to naschvál, ale chtěl toho co nejvíc využít.
-----
,,Já jdu. Zaplať to. Dík“ křikl Deidara na Naruta, který jen s pusou dokořán zíral na jeho odchod.
,,Zaplať to?“vyndal zelenou žabičku, co už čněla prázdnotou. ,,Proč já?“pobrečel si.
-----
,,Kde by sakra mohl být?“ přemýšlel Deidara. Představa, že by Itachiho nalezl v příkopě se mu moc nelíbila, ačkoliv netušil, proč by měl být jeho parťák zrovna v příkopě? A pak uslyšel zvuk oznamující, schovej se, než přijde řada i na tebe. Byl to zvuk boje. Nadávky a řinkot zbraní se táhl celým lesem, ve kterém se Deidara zrovna nacházel. Jak se zdálo, znal Itachiho dost dobře! Jen nechápal, s kým to tam bojuje. Jak se zdálo, ten někdo Uchihu dost naštval, podle jeho přerývavého dechu a nadávek na protivníka.
,,Itachi?!“křikl a čekal, zda-li dostane odpověď, aby hledaného mohl najít. Než se nadál, Uchiha stál vedle něho, obličej hnědý od hlíny. ,,Co se ti stalo?“podivil se Deidara.
,,Ten idiot po mě hází koule z hlíny!“ rudnul Itachi.
,,Jakej idiot?“ ani to nestihl doříct a už měl na hlavě taky kus hlíny.
,,Jakej idiot to po mě hodil!“začal se vztekat. A to ho uviděl! ,,Sasuke! Já tě zabiju!“ vzal kus hlíny a hodil jej po chlapci, který nestihnul uhnout, a tak byl zasažen.
,,Hej! Dva proti jednomu? To není fér!“ mračil se chlapec. Při své nepozornosti si nevšimnul, že se Itachi dostal za něj, chytil ho za pas a strhl z větve k zemi. Na té jej přilehnul.
Sasuke nafouknul uraženě tváře. ,,Podváděl si!“ křičel.
,,To nebyla žádná hra!“upozornil jej Itachi . ,,Koukej se konečně uklidnit, není ti pět let, abych ti musel vše říkat!“ napomenul ho.
Deidara se usmál. Itachi vypadal v blízkosti svého bratra velice šťastný. Ačkoliv teď Uchiha rudnul vztekem, věděl, že by bratrovi již víckrát neublížil!
,,Hledal jsem tě po celém městě, proč jsi se tak vytratil?“ změnil blonďák téma jejich rozhovoru.
,,Hledal jsem “tohle“!“ pokynul Itachi hlavou na Saukeho, co se v jeho sevření vzpíral a pokoušel dostat.
,,Tak že Sasuke s námi jde taky?“ optal se pro jistotu Deidara.
,,Ne“ ,,Ano“ promluvili Uchihovic kluci naráz.
,,Říkám ti, že nejdu!“mlátil kolem sebe rukama Sasuke.
,,Ale ano, jdeš“ukončil tím Itachi rozhovor, nadávek řinoucích se ze Sasukeho rtů si nevšímal.
-----
,, Ještě poslední“ přemýšlel Itachi, když šel společně se Sasukem a Deidarou do středu města.
,,Jestli půjde Sakura, tak ti opakuji, že mě nepřinutíš jít!“varoval Sasuke.
,,Tak víš co? Máš dvě hodiny na to, abys někoho našel. Pokud ne, půjdeš ty a tvá růžovovlasá kamarádka taky!“ otočil se Itachi na bratra. Ten na něho civěl s otevřenou pusinou. ,,Hodně štěstí!“pak ještě popřál starší Uchiha, než jej s Deidarou opustil a nechal samotného stát na ulici.
 
,,Blbeček!“mrmlal si Sasuke pod vousy. ,,Kdo by mohl chtít jít?“ přemýšlel o svém dosavadním úkolu někoho najít. Šel pomalu ulicemi města a přemýšlel. ,,Rozhodně někdo, koho vedle sebe strpím celé dny. Někoho, s kým si celkem rozumím, někoho, jako je…“ přemýšlel. ,,Kakashi – sensei!“ plácl se do čela a rychle si to zamířil do nemocnice. Kakashi mu přeci dnes říkal, že ho zítra pustí, tak by se ho mohl zeptat!
,,Kakashi- sensei?“vlítl do učitelova pokoje bez zaklepání. V Hatakeho pokoji se teď nacházela mladá sestřička, se kterou Kakashi nepokrytě flirtoval.
,,Eh“podivil se Sasuke. Uhnul rudé sestřičce z cesty.
,,Co se děje, Sasuke?“ podivil se Kakashi nad Sasukeho hnědým obličejem a špinavým oblečením.
,,Potřebuju od Vás něco!“ přešel Sasuke k němu. Všemi dvaceti prsty se modlil, aby Kakashi přijal jeho návrh. ,,Zítra Vás pouští z nemocnice, že?“podíval se na senseie a čekal na přikývnutí. ,,Nemohl by jste s námi zítra jít na misi?“vyhrknul ze sebe rychle. Kakashi trochu zaskočeně zamrkal.
,,Víš, Sasuke, nevím, jestli mi to bude dovoleno“začal, ale když uviděl Sasukeho nešťastný výraz, dodal. ,,A kdo všechno jde?“
,,Já, Deidara, Naruto, Neji, Lee a Itachi“blýsklo se Sasukemu v očích. Jak se zdálo, sensei měl zájem!
,,Itachi také, jo?“ušklíbnul se Kakashi. ,,Dobře! Zítra, než se vyrazí, mi řekneš podrobnější informace, teď už jdi.“ Mrknul na studenta, co si vesel lusknul prsty a vyskočil metr do vzduchu.
,,Díky!“ještě křikl Sasuke, než Kakashiho pokoj nadobro opustil.
-----
,,Mám posledního člena“ vychloubal se chlapec.
Itachi sebou trhnul. Momentálně seděl na lavičce a nechal se kolébat jarním sluncem a lehkým vánkem, co si hrál s jeho vlasy.
,,A kdo to je?“ promluvil a pohlédnul na Sasukeho.
,,Kakashi-sensei!“ křikl mladší Uchiha šťastně.
,,Kakashi?!“vytřeštil Itachi oči. Hlavou trhnul směrem k zemi. ,,Fajn“ už mu bylo jedno, kdo všechno půjde. Nehodlal ještě půl dne hledat dalšího ninju, co by s nimi šel. Pochopitelně, byla tu v zásobě Sakura, ale aby pravdu řekl, sám neměl náladu poslouchat její zamilované kecy o Sasukem.
,,Dobrá tedy! Jsme komplet.“….
 
Poslední komentáře
26.12.2008 00:13:31: já cu pokráčko trvá to ,,to neber jako urážku" dík povídky jsou fakt super ale tahle je nej.smileysmiley...
30.11.2008 18:22:58: juu jen tak dal rychle pokrako
29.11.2008 23:38:03: Chtěla bych mít tvé nadšení xD Ja osobně totiž absolutně netuším, jak by se mise měla vyvýjet xD :)...
29.11.2008 22:30:36: woooowiky to bolo supel, tie hadky a suboj sa mi zapacili. tesiiim sa na ich misiu *poskakuje, krici...
 
Děkuji že jste přišli, těším se na Vaší příští navštěvu ! !