Darkroom

Tyto stránky jsou zrušeny, jejich nová adresa je zde : darkanime.webnode.cz

Statistika

Hranice možností II. (Naru)

3. kapitola - Vesnice Ohně

       Ráno bylo svěží a plné elánu. U hlavní brány, kde byl sraz, se sešli tři členi týmu. Naruto, co hopsal metry do výšky, jak se těšil na úkol, Neji, co se opíral o zeď a potěšeně se usmíval, a Itachi, co vypadal, že to s ním každou chvíli sekne, protože slunce si hrálo s barvami jeho obličeje, což se mu absolutně nelíbilo! Konečně uslyšeli známe hlasy, mířící k nim. Deidara, Lee, Sasuke a Kakashi pomalu kráčeli na místo srazu. Nenechali se rušit ani pokřikem natěšeného Naruta. Když konečně došli až k bráně, Itachi znuděně prohlásil : ,,Můžeme jít“ a otočil se k bandě zády, aby jako první vkročil na stesku vedoucí do vesnice ohně.
Netrvalo to dlouho a nadšení ze všech odpadlo. Naruto se snažil nějak zabavit. Nejprve si povídal s Leem. Když ho přestalo bavit poslouchat obdivné žvásty o Gai-senseiovi, vtírnul se k Deidarovi. Okamžitě od něj však odešel, protože Dei si našel vlastní zábavu. Snažil se dotknout co nejvíce svých částí těla jazykem. Všem asi dojde, že to zrovna u něj nebylo moc těžké. Uzumaki se tedy vydal za Nejim. Hyuuga si šel po svých a každého ignoroval, což znamenalo, že na jeho listině ignorace byl i Naruto, protože mu na jedinou otázku neodpověděl. Uzumaki začal pěnit. Ta nuda ho začala užírat! Napadlo jej ještě zajít za Sasukem, když však viděl, že ten se momentálně velice čile dohaduje se svým starším bratrem, zavrhl to. Poslední člen výpravy, co vypadal, že by mohl i komunikovat, byl Kakashi. Naruto si s ním však nechtěl povídat. Jakmile uviděl jeho posvátnou knihu Icha Icha Paradise, rozhodl se zjistit, co se tam nachází napsaného, že to jeho sensei stále tak čte. Umíte si představit, že Uzumaki měl do konce cesty o zábavu opravdu postaráno, protože Kakashi svou knihu jen tak z ruky nevydal a chránil ji tělem i duší.
Po třech hodinách cesty začalo prvnímu ninjovi kručet v břiše. Byl to právě Deidara, který se zrovna pokoušel dotknout jazykem první obratle páteře, přes nohu. Itachi zastavil. Měl sucho v krku, jak se s Sasukem dohadoval, a tak místo rázného příkazu, že si na chvíli odpočinou, jen zachroptěl. Mladší Uchiha vybuchl v záchvat smíchu. To Itachi jen tak nehodlal snášet, a tak na bratra vrhl vražedný pohled, říkající ,,Dostaneš do prdele, prcku“. Kakashi se ujal na chvíli vedení. Když viděl, jak Naruto zrychleně dýchá a je zpocen natolik, že smrdí jak týden nemytej (Nedivte se. Však ho znáte, paličáka jednoho. Pro získání té knihy byl schopen dát všechno, což Kakashi pro její záchranu taky), rozhodl, že si dají pauzu. Všichni souhlasně výskli, načež vytáhli svačiny a dali se do jídla. 
Po půl hodině, když už dojedli, na ně padla šílená únava. Nejprve si říkali, že to přejde, ale jak slunce krásně hřálo a jídlo se v žaludku tak hezky rozkládalo, jeden po druhém usnuli.
Někdo skupinu ninjů pozoroval. Byl to člověk, starý jako stoletý dub, se zuby rozviklanými a vlasy šedivými. Na zádech nesl těžký náklad, který mu rozklepával nohy, jak jej stěží nesl. Opřel se o svou hůl, koukl na lidi, ležící na zemi, a usmál se. Stoupl si do středu imaginárního kruhu, co tým ve spánku vytvořil, a začal křičet, kňourat a nadávat, že ten náklad je opravdu těžký a že ho neunese! To se ví, že se všichni naráz probudili a varovně vytáhli kunaie, čímž dědka tak vyděsili, že si pustil do kalhot.
,,Sakra, starochu, co to tu vyvádíš?!“rozkřikl se Deidara. Dědek naň vražedně pohlédl.
,,Starochu?!“zopakoval a zamračil se tak škaredně, že mu oči zmizely pod hustým obočím a Deidara uskočil.
,,Tak co chceš, dědo?“vstal Itachi a zabořil se svým typickým, zabijáckým pohledem do pánova obličeje. Ten kupodivu, jako všichni Itachovi protivníci, neutekl, nýbrž se usmál a chlácholavým hlasem pronesl : ,,Oh, chlapče, potřebuju pomoct.“promluvil k němu a nevšímal si Uchihova vykuleného výrazu. ,,Pokud bys byl tak hodný a pomohl mi“přešel dědek k němu a hodil po něm těžkou tašku. Itachimu se podlomily nohy. To samé děda udělal i Deidarovi, který se chystal protestovat.
,,Kurva, co si o sobě myslíš?!“vyjel hned blonďák. Sasuke se před Deidaru postavil. Rozhodl se to vyřešit konverzačním způsobem, ne nadávkami.
,,Pane,“oslovil ho mile ,,víte, my pospícháme. Nemáme čas Vám tu něco tahat“pokračoval. Než se však nadál, skončila mu v náruči ještě těžší taška, než měl Itachi a Deidara. Vykuleně spadl na zem.
,,No vidíš, chlapče. Když pospícháte, alespoň tam budem dřív!“smál se staroušek, čímž ukázal svá děravá ústa, skoro bez zubů. Kakashi rezignovaně přihlížel k ději. Přemýšlel, zda-li má cenu něco říct. Pohlédl na Itachiho, Sasukeho a Deidaru, jak se tahaj s těžkými věcmi, a rozhodl se, že mlčeti zlato. Za to Naruto, blbeček jeden, smál se na celé kolo, jak se s tím ti tři tahaj, a tak to děda nemohl nechat bez povšimnutí a už mu do náruče hodil rovnou dvě tašky! Uzumaki zaskřípal zuby.
,,A kam vy to máte vůbec namířeno, pane?“zeptal se Neji s odstupem.
,,Do vesnice Ohně, samozřejmě! Jiná vesnice zde poblíž není!“usmál se děda přívětivě. Nasadil si klobouk a s prázdnými zády přešel na vyšlapanou cestu. ,,Tak dělejte, holoumci!“křikl ještě na bandu vykulenců. Ti už však raději neodporovali a vydali se za dědou. Lee byl dokonce tak šlechetný, že Narutovi jednu tašku vzal a pomohl mu s ní. Jediný Neji a Kakashi šli na prázdno, a tak se rozhodli z dědouška vytáhnout nějaké informace.
,,Pane, proč vlastně míříte do vesnice Ohně?“zeptal se Hyuuga.
,,Vy asi nejste zdejší, co?“zeptal se staroušek, čímž dal jasně najevo, že ani zrak mu už moc neslouží, když přehlídl čelenky se znakem vesnice ukryté v listí.
,,Ne“odpověděl Kakashi.
,,Tak to ani nevíte o mírové smlouvě, co se bude ve vesnici konat!“poplácal chlapce a muže po zádech. ,,Víte, v těch taškách mám své tajné přísady do nudlí! Musím se připravit na slavnost, abych měl co nejvíc kšeftů!“ mrkl děda a šel dál, podepírajíc se dřevěnou holí.
,,A to v tomto věku děláte sám, ty kšefty?“zeptal se zvědavý Hatake, protože si nedokázal představit, jak by nudle od muže, kterému padaj vlasy jen zavane vánek, jedl.
,,V tomhle věku? Tenhle věk je ten nejlepší! Jsem mladej a život mám ještě před sebou!“snažil se muž ninji přesvědčit. ,,Ale sám ve stánku nepracuju. Mám tam vnuka, co mi pomáhá!“dodal.
,,Že já debil nemlčel“skuhral Sasuke, co už rudnul pod tíhou věcí. Záda měl shrbená, nohy se mu klepaly a ústa chvěla. Deidara na tom byl stejně, za to Itachi šel vzpřímeně a váhu nějak neřešil. Bedlivě pozoroval cestu a hlídal, zda-li je někdo nepronásleduje. Lee a Naruto na tom byli ze všech nejlépe. Skákali v lese po stromech, aby nezabloudili, tak u cesty, a braly těžké bágly jako pomůcku ke cvičení. Cesta všem, kromě Deidary a mladšího Uchihy, ubíhala rychle. Než se nadali, stáli u obrovských vrat, vedoucích do města. Stařeček zaklepal. Otevřelo se jedno z pěti oken, co na dveřích byly, a objevil se v nich obličej.
,,Kdo je?!“křikl muž.
,,Neseme zásoby“usmál se dědek přívětivě. Vrata se otevřela a oni měli šanci vejít do vesnice. Nestačili zírat! Vesnice se od té jejich naprosto lišila! Nebyly tam rostliny, jen samé vysoké domy, kterým na střechách plály ohně. Protože bylo ve vesnici šílené vedro, muži chodili bez svršku a ženy halily jen to nejpotřebnější. Ve středu vesnice byla sopka, která na teplotě jen přidávala. Zastavili se až u jednoho z menších domků. Byl zbarven do červena, jako většina, se stříbrnou střechou a na zdi, u vchodových dveří, měl znak vesnice ohně. Jak se zdálo, domy byly hodně pevné a odolné proti teplu. Stařík otevřel dveře a pozval pomocníky dovnitř. V domě bylo naštěstí chladněji. Muž je zavedl do kuchyně, kde měli všechno položit na pevný stůl. Do místnosti vletěl staříkův vnuk.
,,Dědo!“křikl radostně a objal se s starým mužem. Byl vysoký asi jako Itachi, vlasy měl zrzavé, oči hnědé a kdyby neměl na pravé tváři tetování, Deidara by si pomyslel, že je to Sasori. Zkoumavě na chlapce koukal a ani si neuvědomil, že si kluk jeho pohledu všimnul.
,,Kdo je to?“zeptal se vnuk.
,,Oh, Saruki, to jsou velice hodní lidé, kteří mi pomohli donést věci! Zastavili mě u cesty, a tak strašně naléhali, aby mi mohli pomoct, že jsem jim ty tašky dal.“usmál se dědula. Itachi, Sasuke a Deidara začali rudnout vzteky.
,,Asi Vám musí být vedro. Nejste zvyklí na teplé klima, co?“usmál se Saruki, který si barvu jejich obličeje špatně domyslel, a tak zapnul i třetí větrák, co v bytě měli. Pak pobídl hosty, aby se posadili ke stolu. ,,Máte hlad?“tázal se mile. Jediný Naruto se přihlásil, že mu po cestě vytrávilo, a tak by si zasloužil nějakou pěknou dávku nudlí. Sasuke se na něj znechuceně podíval. V tomhle horku a jíst teplé nudle? Saruki zatím vyndal potřebné věci z tašek a pustil se do kuchtění. Nejpodivnější bylo, že při zpracování nudlí nepoužil ani jednou sporák. Nasekal zeleninu a vzal si podivnou láhev se šťávou. Smíchal to dohromady, pak přidal nudle a maso, a bylo hotovo. Naruto se na svou porci zkoumavě podíval. Z misky se nekouřilo a celé to vypadalo, že to není dodělané. Saruki jej však pobídl, aby si dal, a tak ochutnal první sousto. Oči se mu rozjasnily, tváře zčervenaly a rty zhouply do potěšeného úsměvu.
,,To je mňamka!“srkal nudle do sebe, až kolem stříkala šťáva a zelenina lítala do stran. Jídlo bylo studené, ale vynikající. Jak se nudle dělali, to bylo tajemstvím rodiny Nyurakových, do které patřil i Saruki a jeho dědeček Nia. Stařec se usmál. Byl rád, že hostovi chutná.
,,Opravdu si nedáte?“zeptal se ještě zrzek a podíval se na Deidaru a Leeho, kteří vypadali, že si to ještě rozmýšlejí.
,,Já bych prosil o jednu porci“promluvil nakonec Kakashi, čímž počal příval souhlasných přikývnutí. Saruki se usmál a začal dělat šest dalších porcí.
Když se dojedlo, padla na všechny zase ta zákeřná únava.
,,Máte kde bydlet?“zeptal se staroušek, vsávajíc smok z dýmky. Kakashi pokývnul, že ne. ,,Tak od teďka máte, chlapci“mrkl děda. ,,Saruki Vám ukáže pokoje“ dodal, než se ztratil za dveřmi, vedoucími do jeho pracovny. Zrzavovlasý chlapec se mile usmál.
,,Pojďte zamnou“pobídl je. Vedl je po schodech do prvního patra. ,,Pokoje jsou po dvou a dohromady jich tu je pět“promlouval chlapec k návštěvě. ,,Rozdělte se, jak budete chtít. Kdybyste chtěli být po třech, žádný problém, postel se přesune“zazubil se. Naruto a Deidara si stoupli okamžitě vedle sebe, čímž všechny upozornili, že od sebe jen tak nepůjdou. Lee se vtírnul k Nejimu, který rezignovaně jen potřásl hlavou a bez komentářů vešel do pokoje, který jim Saruki dal. Než se Itachi, Sasuke a Kakashi stihli dohodnout, zrzek je strčil do jednoho pokoje a už tahal postel z toho vedlejšího. Uchiha starší a Hatake na sebe zabijácky pohlédli. Podívali se na postele, které byly postaveny v jedné řadě u sebe, a každý z nich si zabral tu na kraji. Sasuke je pozoroval. Lehl si do postele, která byla ve středu a zatím, co po sobě Itachi s Kakashim házeli blesky, on přemýšlel, jak dlouho ta mise vůbec bude trvat.
 
,,Je mi vedro“stěžoval si Naruto, sedící jak mrtvola u okna.
,,Tak si svlíkni tu oranžovou kombinézu“ prohodil na oko Deidara, který seděl u stolu, co v pokoji měli. Uzumaki dál neváhal a sundal si jak oranžovou mikinu, tak i černé triko, co nosil pod ní. Pak si stoupl, s úmyslem si jít lehnout, jenže zakopl o závěsy, co byly zavěšeny u oken a spadl hlavou Deidarovi do klína, který na něj jen pobaveně koukl a se slovy : ,,Hele, nebuď tak hrr. Mise je dlouhá, ještě si užijem“se rozesmál. Naruto se zahanbeně zvedl a lehl do postele. Po chvíli si i Deidara svlékl černé triko, pod kterým měl síťované tílko. Naruto na něj zkoumavě koukal.
,,Líbí se ti?“ otočil se Dei kolem své osy, aby se přítelovi ukázal. Pak se začal smát, protože Naruto zrudl jak chilli paprička a vypadalo to, že se brzo zhroutí. ,,Dělám si prdel, kámo“dodal blonďák. Naruto si vzdychl. Otočil se k chlapci zády a zavřel oči. Dekou se přitom snažil schovat vybouleninu v rozkroku…
 
Neji a Lee hráli karty. I jim bylo takové vedro, že teď seděli na posteli jen v trenýrkách, zpocení až za ušima.
 
Sasuke ležel na posteli a každým kouskem svého těla se snažil zamezit pohled Kakashiho na Itachiho a naopak. Když už dělal poloviční stojku s dřepem dohromady, vzdal to.
,,Tak hele, pokud po sobě hodláte takhle koukat ještě dlouho, tak raděj mizím do jiného pokoje!“nevydržel to. Itachi se na něj s Kakashim překvapeně podívali, pak na sebe a znova na nejmladšího jedince v pokoji. Potom se otočil k Sasukemu každý zády, tak že byli zády i k sobě a neviděli na sebe. Sasuke si povzdechl. Tohle bude hoooodně dlouhá mise, odfouknul si ofinu z čela.
 
Po dvou hodinách se všichni sešli zase dole v kuchyni. Itachi měl na sobě síťované tílko, jako Deidara, Neji měl bílé tričko, Lee zelenou kombinézu od Gai-senseie, která měla zadržovat chlad(podle mokrých koleček, co měl chlapec v podpaždích, bylo jasné, že oblečení nefunguje tak, jak by mělo), a Naruto se Sasukem měli taky tílko, oba černé. Kakashi měl jako jediný triko s dlouhým rukávem a svou masku přes ústa.
,,Tak kam se půjde?“zeptal se Lee, čímž zdvihl ruce a nechal místností provát svůj pach potu. Sasuke s Deidarou si ucpali nos a popošli od něj, za to Neji se modlil, aby se na večír mohli jít umýt, jinak by noc s Leem nemusel přežít.
,,Půjdeme na průzkum vesnice.“odpověděl Itachi. ,,Utvořte dvojice, ve kterých půjdete“ dodal, načež chytil Sasukeho a pevně ho k sobě přitiskl. Kakashi se zavrčením chytil Naruta, načež se Lee radostně přidal k Nejimu. Deidara zůstal na ocet.
,,Pokud by Vám to nevadilo, šel bych taky. Potřebuju si vesnici projít, abych věděl, kam zítra postavím stánek s nudlemi“přidal se k nim Saruki, a tak si ho vzal Deidara pod svá ochranná křídla.
,,Dobrá tedy. Za čtyři hodiny sraz před domem“přikázal Kakashi. Itachi však hned odporoval.
,,Za dvě hodiny před domem“zavrčel.
,,Za čtyry!“nedal se Kakashi a už se stavěl proti Itachimu. Naruto se Sasukem se mezi muže narvali, aby nedošlo ke rvačce. Mladšímu Uchihovi okamžitě došlo, že nebyl dobrý nápad Kakashiho brát na misi, na které byl i Itachi.
,,Za tři hodiny tady a je to!“křikl Deidara, který už vycházel ven z domu a mířil si to do středu vesnice, k sopce. Saruki klusal za ním, aby ho dohnal. Kakashi a Itachi se na sebe ještě zamračili, chytili každý svého parťáka za límec a táhli ho za sebou. Naruto se Sasukem se nestačili divit! Neji a Lee děj pozorovali. Rock si hned domyslel, že se takhle ve vesnici chodí, a tak se napřáhnul a vzal Nejiho taky za límec. Ten se však otočil o osmdesát stupňů, nakopl Leea do břicha a šel si po svých, nechajíc tak parťáka v domě.
 
,,Tak kam se půjde?“zeptal se Deidara Sarukiho. Ten jen pokrčil rameny.
,,Kam chceš“odpověděl. Blonďák se zamyslel.
,,Máte tu cukrárnu?“usmál se na celé kolo.
 
Sasuke se z Itachiho sevření dávno vyprostil. Nadával bratru, jak si to vůbec představuje, takhle s ním zacházet. Itachi ho však neposlouchal. Díval se po domech a přemýšlel, co by.
,,Tak hele, Itachi, pokud mě hodláš dál ignorovat, tak si půjdu po svých!“vybuchl Sasuke. Až teď se na něj bratr otočil. Byl rudý, oči měl zamlžené a nohy se mu klepaly. Z ničeho nic sebou sekl na zem. Sasuke vyboulil oči. Porozhlédl se, zda-li na místě nikdo není a když někoho neviděl, ušklíbl se, vzal uhlík, co ležel na zemi a pomaloval jím bratrovi tvář. Pak se jej pokusil přemístit někam do stínu, protože i slunce na tuto vesnici útočilo všemi silami.
,,Kurva, budeš muset zhubnout, Itachi. Jsi těžký jak prase“ vzdychal a kejhal Sasuke. Shodil brášku k jednomu z domů a odběhl najít něco k pití. Jak se zdálo, Itachimu velké teplo moc nesvědčilo.
 
,,Kakashi-sensei, už mě pustíte?“zeptal se opatrně Naruto. Jak se zdálo, jeho učitel začal propadat bláznovství, a jak sám Uzumaki věděl, na blázny se musí opatrně. Kakashi se zastavil a chlapce pustil. Koukal po místě, na jakém se nacházely a přemýšlel, kam teď.
,,Co takhle zajít do lázní?“promluvil Naruto. Moc dobře si pamatoval na výpravy s Jiraiya-samou, kde byly lázně na denním pořádku. Kakashi se zamyslel.
,,Proč by ne?“ a tak se vydali hledat lázně.
 
Neji šel za nosem. Absolutně nevnímal, kam jde. Lee šel za ním a taky nijak cestu nevnímal. V oblečku mu bylo čím dál větší horko. Na hrudi měl mokrý flek, který se táhl až k pupíku, podpaždí měl zalité potem a pod zadkem měl taky skvrnu. Neji se rozhodl zajít do krámku s pitím, kdyby totiž pokračovali dál, Lee by se mohl vypařit.
Když konečně našli stánek s vodou, potkali Sasukeho, který si to k němu taky mířil.
,,Tak co?“zeptal se Lee, sotva popadajíc dech.
,,Co co?“zeptal se Uchiha nechápavě.
,,No j-jak t-o jde?“odpověděl Rock.
,,Co jak jde?“podivil se Sasuke. Lee už sotva stál na nohou, z úst mu tekly sliny a oči držel stěží otevřené.
,,Prohlídka vesnice!“zahřměl z posledních sil. Sasuke konečně pochopil.
,,Nic moc“ odpověděl a odešel i s kelímkem, plným ledové tříště.
 
Deidara s Sarukim šli zrovna z cukrárny. Blonďák si to spokojeně pádil se dvěmi zmrzlinami k lavičce. I Saruki si jednu dal.
,,Ty, Deidaro“tykali si ,,co vy jste vůbec zač?“zeptal se blonďáka. Dei se na něj tajemně usmál.
,,Kdybych ti to řekl, musel bych tě zabít“vražedně se naň podíval. Jeho pohled však okamžitě změknul, když spatřil jahodovou zmrzlinu na chlapcovu kornoutu. ,,Ale když mi dáš ochutnat, možná bych ti něco říct mohl“ díval se na tu růžovou nádheru štěněčíma očima a slinou u brady. Saruki se usmál. Dal chlapci zmrzlinu k ústům a nechal jej si líznout. Deidara se k němu natáhnul, zavřel oči, vyplázl jazyk a jemně se ledové bomby dotknul. Zavrněl, když pocítil chuť jahod. Saruki na chlapce koukal jak zhypnotizovaný. Jak se pomalu sklonil k jeho zmrzlině a jak zavřel oči, aby si chuť jahod udržel co nejdéle v sobě. Ruka mu sebou neúmyslně cukla a zmrzlina se blonďákovi zabořila do nosu.
,,Promiň!“omlouval se hned zrzek a začal hledat kapesník. Když se znovu na chlapce podíval, málem vyletěl z kůže. Deidara měl na nose ruku a nechával jazyk, co v ni měl, aby mu slízala zmrzlinu. Vychutnával si tu chuť.
 
Sasuke zatím doběhl k Itachimu. Ten byl stále na místě, jen obklíčen malými dětmi. Okamžitě se k nim rozeběhl a vyhnal je od bratra. Jakmile však spatřil Itachiho obličej, propadnul v záchvat smíchu.
,,Bože!“tloukl se smíchy do nohy a přidržoval si břicho. Děti totiž Itachimu přimalovaly knírek, brýle a aby toho nebylo málo, z toaletního papíru mu udělaly kočičí uši. Sasukemu stekla po tváři pobavená slza. Vzal kelímek a otevřel bratrovi ústa. Původně sice zamýšlel, že by mu vodu chrstnul do obličeje, nyní však nechtěl pokazit dětské umělecké dílo, a tak se snažil, aby jediná kapička nesjela Itachimu po bradě. Starší Uchiha se probral. Studená voda ho lochtala na jazyku a probouzela jeho mysl k životu. Hltavě začal pít.
 
Podobně tomu bylo i u Leeho. Vypil už patnáctou skleničku s vodou, přičemž z něho odkapávalo čím dál víc potu. Neji už to nemohl vydržet, a tak vzal chlapce za ruku a hodil ho do řeky, co vesnicí tekla. Co mu však nedošlo bylo to, že to byl teplý pramen, který stékal z vršku sopky. Lee zavýskl bolestí a vzápětí z vody vylítl jak raketa.
 
Naruto byl s Kakashim v lázních. Po hodinovém hledání konečně našli to místo, a tak teď zaslouženě odpočívali ve vychladlé vodě. Bylo to sice nezvyklé, být v lázních ve studených pramenech, ve vesnici to však byla normální záležitost a ani dvěma našim ninjům to nebylo proti srsti. Namydlili se mýdlem, ponořili do vody a nechali na sebe účinkovat příjemný chlad.
 
Saruki vykuleně zíral na Deidarovy jazyky v rukou. Přemýšlel, jestli má blonďák také tři žaludky nebo že by byla ústa spojena jen k jednomu?
,,Co je?“podivil se Dei, když ještě olizoval zmrzlinu z ruky. Saruki se křečovitě usmál.
,,Ty jsi holka nebo kluk?“zeptal se nakonec, protože si byl moc dobře vědom, jak ho přítel začal přitahovat. Deidarovi se prolily oči krví. Začal funět jak divoký býk a vlasy mu rozzuřeně trčely do všech stran. Nenáviděl, když ho někdo nazval holkou!
 
Po dvou hodinách se všichni ninjové sešli před domem rodiny Nyurakových. Lee měl připálené tělo, Itachi pomalovanej obličej, Kakashi s Narutem kašel, protože byli moc dlouho ve studené vodě a Saruki měl fialové oko od Deidarovy pěsti. Kromě Sasukeho, Nejiho a Deidary, kteří se smáli nechápajícímu Itachimu, byli všichni znaveni k smrti. Ještě štěstí, že mírová smlouva se měla podepsat až za tři dny, a tak měli čas zahojit si rány.
Doma je s nadšením přivítal děda Nia. K večeři chlapcům připravil obložené chleby a byl moc rád, když všechny tři plné mísy zmizeli v žaludku návštěvy. Po výborné večeři se dali všichni do svých pokojů. Naruto se zavěsil na Deidarův krk a nechal se odnést až do pokoje, přičemž Saruki naštvaně sepnul dlaně v pěst. Lee s Nejim a Kakashim se do pokoje dostali po svých a Itachimu pomáhal bratr. Jak se zdálo, Itachi nesnesl větší horko, než patnáct stupňů nad nulou, což bylo pro misi velice komplikující. Jakmile ho Sasuke odložil do postele, šel mu nalít ledovou vodu do vany. Itachi se do koupele dostal sám a Sasuke s Kakashim už mohli slyšet jen jeho zděšený výkřik, když se podíval do zrcadla. Hatake byl momentálně naprostým opakem Uchihy staršího. Byla mu šílená zima, měl rýmu a dožadoval se co nejvíce dek, co byly k naleznutí. A tak se stalo, že ty dva Sasuke musel celý večer obskakovat a podřizovat se příkazům jako : ,,Ještě jednu deku! Ještě jeden větrák! Ještě jeden čaj! Ještě jednu ledovou vodu! Ještě jednu masáž nohou!“ u té masáže se i Sasuke zastavil. Podíval se vražedně na Kakashiho, který se masáže dožadoval. Jakmile však učitel spatřil žákův výraz, schoval se pod peřinu a dělal mrtvého brouka. Po dvou hodinách si konečně i Sasuke mohl jít lehnout.
 
Deidara ležel na posteli a s úsměvem pozoroval zimou klepajícího se Naruta.
,,Stále ti je zima?“zeptal se chlapce. Odpovědí mu byl klapot zubů. Bez dalších řečí si k chlapci vlezl pod peřiny a přitulil se k němu. Uzumaki zrudnul až po kořínky vlasů.
,,Dei-Dei-Deidaro!“křikl rozpačitě. Dlouhovlásek se na něj podíval svými modrými kukuči a usmál se.
,,Ano?“přitiskl se k němu blíž, že se jeho dech odrážel o chlapcův krk. Naruto nebyl schopen dalšího slova.
 
Neji ležel na posteli. S jeho vlasy si hráli tři zapnuté větráky, co měl Lee namířené na sebe. Rock byl nahý, jen trenýrky ho halily. Se slastí na sebe nechal dopadat ledový vzduch. Neji se překulil na druhý bok. Po chvíli usnul….
 
Tu noc halil dům naprostý klid. Sem tam se ozvalo nejaké zachrápání, žádného ninju to však neprobudilo. Jejich jindy tak nastražené smysli usnuli s nimi. Jediný Naruto ještě dlouho po usnutí Deidary bojoval se spánkem. Napnuté kalhoty mu nedopřály klidu, a tak se zvedl, zamířil do koupelny a učinil si uvolnění. Pak se vrátil zpět do pokoje a zalehl znova k Deidarovi. S úsměvem usnul po jeho boku…
 
Poslední komentáře
11.02.2009 18:14:43: hej...přelousklala jsem jak přvní tak druhej díl a jsem z toho hotová... je to super..hlavně honem d...
06.01.2009 21:27:11: Lusie smiley to je božská kapitola smiley náramně jsem si početla, je to..je tóo *přemýšlí*.. kapitola, ...
04.01.2009 18:38:40: Mockrát děkuji smiley Další kapitolu se pokusím sepsat co nejdříve, jak ale bohužel každý ví, po práz...
04.01.2009 17:55:43: Ahojky, tahle povídka je velmi povedená. Kapitolka byla bezvadná a moc se těším na další díl ;-)...
 
Děkuji že jste přišli, těším se na Vaší příští navštěvu ! !