Darkroom

Tyto stránky jsou zrušeny, jejich nová adresa je zde : darkanime.webnode.cz

Statistika

Hranice možností II. (Naru)

8. Kapitola - Gatě dolu!

     Teprve dnes jsem se vrhla na tuto kapitolu, a tak jsem doslova vyždímaná! Je tu nasekáno chyb, až to není hezké, ale neměla jsem už sílu to opravovat, tak snad mi to prominete ^^
      ,,Kakashi-sensei, stalo se něco?“vylekal se Lee, jenž slyšel rány z druhého patra.
,,Ne,“povzdychl si Kakashi. Byl vytočený, až to hezké nebylo. Kdyby si neuvědomil, co dělá, byl by schopen na Itachiho vytasit i zbraň.
,,Kde je Naruto?“odvedl řeč jinam.
,,Naruto je nejspíš stále zamknutý ve svém pokoji,“odrecitoval Lee.
,,Tak pro něj dojdi, jestli chcete vyrazit hledat Nejiho.“zamračil se Hatake. Rock zmlkl a rychle vyběhl do druhého patra. Tam zabušil na Narutovy dveře a vyčkal, dokud se neotevřely.
,,Co je?!“vyjekl chlapec. Dnes byli všichni až nějak moc živí!
,,Jdeme hledat Nejiho, jdeš teda s námi?“zeptal se Rock. Uzumaki se zamyslel.
,,Stejně nemám co dělat,“povzdychl si a vyrazil za přítelem, doufajíc, že cestou nenarazí na Deidaru.
,,Za to mi Hatake zaplatí,“léčil si Itachi poraněnou tvář. Měl nateklé oko a vyražený zub, copak se takto mohl ukázat na veřejnosti? Sepnul vztekle dlaň. ,,Idiot! Však já mu ještě ukážu, takhle do mě bezdůvodně bušit,“zavrčel, naseč zasyčel bolestí, když si dal mokrý hadr na šrám na tváři.
Saruki si dopřipravoval poslední ingredience a hrnce na zítřejší zahájení oslav mírové smlouvy. Vše měl hotovo a na nic nezapomněl, byl si jist. I přesto mu však stále něco říkalo, že se něco děje. Takové špatné tušení, jakoby nechal zapnutou žehličku nebo otevřené okno, když vyrazil ven. A pak mu to došlo.
,,Nudle!“zakřičel, načež se vrhnul ke sporáku, kde mu už přetékala voda z hrnce a nudle byly rozmašírované, škoda mluvit. ,,No do háje!“práskl rukama o sebe. ,,Já se na to…“pomlčel, když do místnosti vešel děda Nyuraki. Bylo pravidlem před dědou nemluvit vulgárně, neslo to totiž následky v podobě pánvičky zaražené v břiše nebo jeho hole zabodnuté v hlavě. Neblahá vzpomínka, kdy takovýto výprask dostal i samotný Saruki, když byl malý, a nechtíc před dědou špitl sprosté slovo. Od té doby si to před ním nedovolil, byť jen pomyslet tiše v hlavě.
,,Děje se něco?“zeptal se děda.
,,Ne,“usmál se chlapec a hrnec si schoval nenápadně za záda. Pravidlo číslo dvě, nikdy nezkazit jídlo. Podle Nyurakiho bylo totiž jídlo něco posvátného, s čímž by se nemělo plýtvat a jeho vyhození se trestalo polínkem do brady. To už Saruki také zažil. Zrovna před sedmi lety, kdy se učil vařit, připálil zeleninu, až byla černá. Nutno říci, že od té doby to nezopakoval ani na apríl a to bylo co říct. Děda Nyuraki byl v těchto věcech voják, jinak byl ale velkým dobrákem, co by za mák neublížil ani mouše!
,,Máš hlad?“usmál se zrzek. Nyuraki si pohladil plnovous a zakýval hlavou.
,,Ne, chlapče, ale naši hosti ho jistě brzy budou mít,“usmál se a vyrazil pryč do kumbálu. Saruki si oddychl. Hrnec rychle vylil a zbytky nudlí hodil do odpadní tašky, připravené k vyhození.
,,To bylo o fous,“
,,Já si lítám jako ptááček,“skotačil Deidara uprostřed jezera. Štíhlé tělo, po pas nahé, tančilo dětinsky ve vodě a těšilo se z její teploty. Bylo mu parádně! Voda byla příjemně ohřátá, ani teplá, ani studená, tak akorát, jak to měl rád. Venku bylo sice něco bezmála nad třicet stupňů celsia, ale on si už na zdejší teplotu zvykl. Ponořil si hlavu pod hladinu a chvíli jí tak nechal, dokud mu něco tvrdého nedopadlo na záda. Okamžitě se vynořil, porozhlédl po okolí a zaskučel. Na zádech měl červený obtisk kamene, co na něj někdo hodil.
,,Padej z tý vody, ty chuligáne!“křičel nějaký stařec, švihajíc kolem sebe berlí. Deidarovi zaškubalo v oku. Vylezl z vody, na sobě měl jen spodky, a jak mokrá krysa začal syčet na dědka, co si to dovoluje. Ten mu však jednou ránou berle dal jasně najevo, kdo je tady pán.
,,Ty dědku jeden starej!“prskal Dei. Stařec se zamračil, napálil ninjovi berlí do chodidla a ten začal výskat a skákat na jedné noze, jak jej to bolelo.
,,Au! Au! Au!“skákal nahoru a dolu a nahoru a dolu, dokud mu děda nepodsekl nohu a s drsným výrazem ve tváři mu neřekl : ,,Jestli tě tu ještě jednou uvidím, dopadneš hůř!“pak si frajersky přehodil hůl přes rameno a odkráčel si to po cestě pryč. Deidara zůstal vyjeveně ležet na zemi. Rozpláclý jak žába sledoval vzdalující se záda toho protivy a tajně začal kout pikle, jak to tomu šedivcovi vrátí.
,,Přeci do mě nebude bušit nějakej prašivěj dědek!“ zavzlykal se, protože ho noha nepříčetně bolela a záda jak by smet…
,,Lalalala,“seděla Sryu na židli v ložnici a prohlížela si obrázkovou encyklopedii. Od snídaně si jí nikdo nevšímal, nejspíše měli sami dost práce, a tak z nudy dělala první poslední. Ale co se jí muselo dát za pravdu, špión byla opravdu dobrý! Před necelou hodinou odeslala svému týmu zprávu o hádkách ve skupině. Její otec ji za to sice ani nepochválil, ale cítila,  že mu tato informace zlepšila náladu. Co víc si člověk taky přát, než rozhádané nepřátele?
A tak teď seděla v pokoji a zpívala si, dokud ji nepřišlo, že je v koupelně prapodivné ticho na to, že se tam někdo koupe. Zašla tedy ze zvědavosti k Itachimu a zeptala se ho, zda-li v oné místnosti náhodou někdo není. Ten se na ní zamračil a hodlal ji ze svého pokoje vyrazit, v tu chvíli mu však došlo, že dívka má pravdu. Jak kdyby jej na ostří brali, vyskočil ze židle, vylítl z místnosti na chodbu a začal bušit do koupelnových dveří.
,,Sasuke, Sasuke!“křičel. Vždyť se tam jeho bratr už před necelými dvěma hodinami zamknul! ,,Sasuke!“lomcoval s klikou. Odpověď se mu však nedostavovala. Místo toho tam vlítnul Kakashi, který se zrovna chystal k odchodu, ale křik z druhého patra upoutal jeho pozornost. Naruto s Leem za ním pochopitelně také utíkali a protože to slyšel i Saruki, přišel se též podívat, a tak se stalo, že se před dveřmi do koupelny shromáždili všichni přítomní ubytovaní v domě, kromě dědy Nyurakiho, který už trpěl pro svůj vysoký věk hluchotou.
,,Co se děje?“vyjel Hatake a aniž by čekal na odpověď, odstrčil Itachiho ode dveří. Ten vztekle prskl, ale nic nenamítal.
,,Sasuke,“odpověděl Uchiha pološeptem. Kakashi to však zaznamenal, a tak, aniž by někoho varoval, vykopl dveře. Ty se svalily na zem a uvolnily skupince lidí cestu do koupelny. Jaké to však bylo překvapení, když ve vaně našli Sasukeho, ne však mrtvého, nýbrž tvrdě spícího! Jakmile chlapec otevřel oči a dostatečně se probral, začal jančit, co v místnosti všichni dělají a sesbíral kupu osušek, aby je přes sebe hodil, protože nahý se před nimi opravdu producírovat nechtěl!
,,Pindík, pindík!“smála se Sruy. Sasuke zrudl, sedl si do vody a ručníky si přitiskl blíž k tělu, aby mu nebylo už nic vidět. V hlavě stojících osob to však vyvolalo jisté myšlenky…
-On ho má o tolik většího, než já?-nedokázal tomu Naruto uvěřit a nenápadně těkal k Sasukeho schovanému klínu. –To není možné!-za křiku vystřelil z místnosti do svého pokojíčku, v jakém se opět zamkl a bulil, že to nemůže být pravda!
Itachi si zas naopak pomyslel, jak moc mu je bráška fyzicky podobný, protože když byl on v jeho letech, měl podobnou postavu. Snad jen nebyl taková vyžle, jako chlapec. Bez komentáře však taky místnost opustil a vzal s sebou i Sryu, která na rudého chlapce stále ukazovala a výsměšně křičela : ,,Pinďa! Pinďa! Pytlíček!“.
Lee Itachiho následoval, byl však téže rudý, jako chlapec. Zda-li to bylo způsobeno vedrem v místnosti, nebo rozpaky, to nevěděl. Saruki s Kakashim v místnosti zůstali.
,,Pomůžu mu,“nabídl se Saruki, jakmile však Kakashi odkýval, že chlapci sám pomůže, urazil se a odešel z místnosti také, litujíc, že si to krásné tělíčko nemohl lépe prohlídnout. Zamířil si to však okamžitě na záchod, kde si stáhl kalhoty a za běhu vzpomínek na bledou kůži a štíhlý pas se chystal udělat.
Kakashi na chlapce chvíli zmateně zíral. Když však uslyšel Sryunin smích, linoucí se z chodby, jak koukala do místnosti díky rozraženým dveřím, napadlo ho ony dveře vrátit zpět do pantů. Jakmile tak učinil, vrátil se zpět k Sasukemu, co stále seděl na místě a s líci rudými jak jahody těkal očima po okolí.
,,Nemusíš se stydět. Takových naháčů jsem už viděl, že by ses divil!“chtěl Hatake odlehčit atmosféru, ale mělo to spíše opačný účinek.
,,Tak vstaň, pomůžu ti,“pronesl otcovsky a už chlapce z vody tahal. Tomu přitom však spadly mokré ručníky do vody a nešikovně se mu zamotaly kolem nohou, čímž způsobily, že chlapec ztratil balanc a padl učitelovi do náruče. Kakashi, hned na to, chodidlem zavadil o Sarukiho kachničku, a tak se svalil i se Sasukem na zem, schytajíc to hlavou o umyvadlo.
,,Jsi v pořádku?“mnul si bouli na hlavě. Sasuke pozvedl hlavu a zrudl ještě víc. Právě ležel naplácnutý na svém sensei a ještě k tomu byl zcela nahý. Nepočítaje roztáhlé nohy a pindík, namáčklý na Kakashiho noze. Jaká to bídná situace pro našeho Uchihu!
Kakashi se začal smát.
,,Nevěděl jsem, že jsi taková stydlivka,“pohlížel na žákovy černé vlasy, protože si chlapec snažil schovat obličej do Hatakeho trika. ,,No tak,“pokusil se mu hlavu zvednout, chlapec se však tvrdohlavě stále držel trika a nehodlal se ho jen tak pustit. ,,Sasuke, tlačíš mě lokty do břicha,“zkusil to trochu jinak. Chlapec však stále nereagoval. Pak však z ničeho nic zvedl hlavu.
,,Kakashi-sensei,“nachové líce vypadaly nadmíru rozkošně. Kakashi v ten moment zkrátka nedokázal odolat! Jedna ruka stáhla z obličeje masku a druhá dlaň se mezitím dotkla chlapcova zadečku. Sauske vyjíkl, Kakashi jej však umlčel chtivým polibkem…
,,Že já se na to příště nevyseru!“klopýtal Deidara směrem k domu Nyurakových. Jako naprostý hlupák totiž pronásledoval toho dědka, co ho napadl u jezera, a vůbec ho nenapadlo, že by ten senilní dědek mohl mít namířeno na sraz důchodců! A to se ví, že tam byli všichni o berlích, natěšení, až dají chlapci přes tlamu! A taky že ano! Sotva Deidaru uviděli, už letěla hůl přes hůl a protéza přes protézu. Blonďák mohl být rád, že se odtamtud vůbec dostal! Teď si to pěkně kráčel po vyšlapané stezce domu a těšil se, až zaleze do postele a dá si dvacítku!
,,Ka…“převrátil se Hatake, aby měl chlapce pod sebou. ,,Kaka…“sténal chlapec, když mu učitel začal přejíždět rty po krku. ,,Kakashi-sensei!“odstrkl ho od sebe. Hatake se probral z transu. Co to dělal? Proč to dělal? Jak je možné, že to dělal? Vyjeveně koukal na svého studenta, co s rudou tváří ležel pod ním. Byl v ten moment tak drobný a křehký, že by se jej Kakashi bál jen dotknout!
,,Promiň, Sasuke!“vyrazil ze sebe. Okamžitě si sedl a tím chlapce uvolnil ze sevření. Sasuke se rychle chopil ručníku a celý se pod něj schoval. Trochu se mu klepaly ruce, jak na něco takového ještě nebyl připraven. Byl však rád, že se Kakashi vzpamatoval dřív, než mohlo dojít k něčemu víc.
,,Omlouvám se,“zajíkl se sensei. Připadal si teď jak zrůda, co využila chlapcovi slabé chvíle. V hlavě ho začaly bodat výčitky svědomí z toho, co udělal!
,,To – to je v pořádku,“otřepal se chlapec. Rychlostí blesku si oblékl kalhoty a ačkoliv byl na “ostro“ vyrazil rychle do svého, Kakashiho a Itachiho pokoje, nechajíc tak zmateného senseie v koupelně…
,,Sryu, to nemůžeš dělat!“naštval se Lee, když mu dívka už podruhé chtěla vysvléci kalhoty, aby se mohla podívat i na jeho pindíka a posoudit, kdo jej má větší a hezčí.
,,Já ale chci!“začala dívka bulit, až to hezké nebylo.
,,Kurňa, svlíkni se, nebo tu bude hulákat do zítřka!“nevydržel to už Naruto, který, když se zamkl v pokoji, vpustil doň holčičku s přítelem, aby si nepřipadal tak zatraceně sám. Lee překvapeně zaskučel.
,,Svlíkni se sám! Já tu dělat striptýz pětiletému dítěti nebudu!“vyprskl, zvedl se a vyšel ven z místnosti. Ve dveřích však narazil na Deidaru.
,,Co se stalo?!“lekl se ho. Blonďák si odfoukl ofinu z očí. Bylo mu šoufl. Právě ho přepral gang dědků a bab! To bylo pro ninju jeho úrovně hodně ostudné!
,,Nic!“vyjekl a zabouchl za chlapcem dveře. Hned na to je však opět otevřel, aby mohl vyrazit i Sryu, co mu začala psíma očkama hrabat po kalhotách.
,,Co to s tou holkou je?“podivil se okamžitě.
,,To neřeš,“seděl Naruto v koutě na posteli, nohy přitáhnuté k bradě. Vypadal jak hromádka neštěstí.
,,Copak?“přisedl si k němu Deidara lítostivě. Bylo zvláštní, jak se jejich vztah od toho vyznání lásky nijak nezměnil. Stále se viděli jako přátele.
,,Nic,“frkl chlapec nudli.
,,Ale no tak!“plácl ho blonďák do zad, aby mu dodal odvahy.
,,Víš,“polkl Naruto. ,,Právě jsem zjistil něco ne moc pěkného a trochu mě to rmoutí.“chodil okolo horké kaše.
,,Co?“nechápal Deidara.
,,No prostě jsem zjistil něco, o čem jsem si dříve myslel, že nemůže být pravda.“
,,Nechápu,“
,,Sasuke má zkrátka většího ptáka než já!“a bylo to venku. Na ta slova Dei zmlkl a vstřebával informaci, načež si začal představovat sokoli, orli, skřivany, vrabčáky a sýkory.
,,Ptáka?“zopakoval.
Blick cvak příjem!
,,Myslíš penis?“konečně pochopil.
,,Jo,“šeptl chlapec stydlivě, hlavu zabořenou mezi koleny.
,,A co je na tom?“usmál se povzbudivě Deidara. ,,Jsem si jist, že to tak či onak stejně není pravda,“mrkl.
,,Ale je.“
,,O tom mě přesvědčíš, když mi to sám ukážeš,“usmál se Deidara, načež chlapci ukázal vyražené zuby a natrhlé obočí. Naruto však neuvažoval o tom, co se blonďákovi mohlo stát, ale spíše přemýšlel, co tím – O tom mě přesvědčíš, když mi to sám ukážeš – myslel! Jakmile mu to však docvaklo, zrudnul.
,,Máš delší vedení než já, jak tak koukám,“ušklíbl se Deidara. Chlapec se rychle postavil a cestou do kuchyně stihl chlapci vlepit přátelský pohlavek.
,,To tak,“vyplázl naň u dveří ještě jazyk, než zcela zmizel.
Deidara se sám pro sebe usmál. Byl rád, že chlapci zlepšil náladu…
,,Děje se něco?“podivil se Itachi nad Sasukeho vytřeštěným výrazem.
,,Ne,“odpověděl chlapec rychle, sebral si své oblečení a vyrazil na záchod, kde se chtěl převléknout a obléci si spoďáry. Jakmile však otevřel záchodové dveře, dostalo se mu pohledu na masturbujícího Sarukiho. Zbledl, pak zrudl a nakonec omdlel. Pro dnešek toho na něj bylo příliš!
Kakashi seděl v koupelně a opíral se zády o vanu. V hlavě mu probíhaly scény, co se na místě před necelými deseti minutami odehrály. Bylo to krásné! Takový nával vzrušení už dlouho nezažil, ale bylo mu téže jasné, že to není správné. Vždyť sám nyní provedl Sasukemu to, co Itachi! Bez svolení naň stáhl ruce. Připadal si hrozně. Nevěděl, zda-li by nebylo lepší si s chlapcem promluvit a ujistit se, že je vše v pořádku, nebo se mu raději vyhýbat. A proto seděl dál na onom místě a dumal nad věcmi, které za přemýšlení ani nestály…
,,Sasuke?“vyděsil se Saruki, když se mladík z ničeho nic zhroutil na zem. Zanechal své dosavadní činnosti, natáhl si kalhoty a rychle k chlapci přešel. Začal s ním házet ze strany na stranu, snažíc se jej probrat. Uchiha byl však mimo. Saruki chvíli dumal, jak by s ním měl naložit. Byla by škoda nechat to hezké stvoření jen tak ležet na zemi. Napadlo ho tedy odnést si ho do své postýlky a pak doufat, že se stane vůle boží a on snad bude pohoštěn chlapcovými dotyky…a kdo ví, třeba i něčeho víc! Zákeřně se začal hihňat, když v tom k němu přešel Itachi.
,,Co se stalo?“vytrhl brášku Sarukimu z náruče. Ten pobledl, protože mu bylo jasné, že Uchiha starší mu plány zhatí.
,,Omdlel,“odpověděl.
,,Omdlel?!“lekl se Itachi. Okamžitě si dal brášku do náruče a odnesl si ho do pokoje, načež Saruki vztekle kopl do záchodu, až si ukopl palec na noze.
,,Že já se na to nevyseru,“bědoval si.
Naruto vyběhl z pokoje a mířil si to do kuchyně, jenže cestou jej překvapila otevřená koupelna, v jaké seděl zhroucený Kakashi.
,,Kakashi-sensei, stalo se něco?“přiblížil se k němu tiše a zeptal se ho tak hlasitě, že Hatake nadskočil, jak nezaregistroval jeho přítomnost.
,,Ne,“odpověděl okamžitě. ,,Proč by?“začal se přiblble chechtat.
,,Já jen že tu sedíte jak hromádka hnoje.“odpověděl chlapec. Kakashi jej poplácal po hlavě.
,,Nedělej si starosti. Někdy si člověk potřebuje sednout jak hromádka hnoje, aby se mohl zamyslet nad věcmi, co učinil,“usmál se, vstal a vyrazil s Uzumakim do kuchyně, aby si našel něco dobrého na chrup, co by mu zlepšilo zkaženou náladu…
Sryu ležela opuštěná v posteli ve svém pokoji a lebedila si na měkké madraci.
,,Dneska to byla ale legrace,“chichotala se. Vzpomínka na pytlíky a pindi ji zlepšila náladu. Začala si na ninji zvykat a zjistila, že jsou pro ni dobrými přáteli se kterými není o legraci nouze. A právě tyto myšlenky v ní začaly budit pochybnosti o její misi. Už nechtěla otci předávat informace o ninjích, na druhou stranu však své rodiče nechtěla zklamat. Nacházela se v mizerné situaci a nevěděla jak z ní pryč. Proto se rozhodla již více s ninji nebratříčkovat a spíše se věnovat svému úkolu!
Neji ležel na zemi. Už několik hodin se u něj nikdo neukázal, a tak si začal myslet, že na něj bylo zapomenuto. Jenže přesně v tu chvíli se vrata opět otevřela a do místnosti byl vhozen někdo cizí. Hyuga chtěl dotyčného okamžitě omráčit, ale jak sám zjistil, nebyl schopen pohybu, a tak jen ležel a čekal, dokud o něj neznámý nezakopnul. Ozvalo se dvojité : ,,Au,“ a ti dva na sebe začali výhružně syčet.
,,Proč ležíš tak debilně na zemi?“vrčel jeden.
,,Proč nekoukáš na cestu?“oplatil mu druhý. Chvíli na sebe za svitu dohořívajících loučí koukali, pak se však uklidnili a omluvně podali ruce.
,,Omlouvám se,“pronesl hned nově příchozí. ,,Jsem trochu vykolejen z toho, že jsem tu.“pohlédl k vratům a přemýšlel, zda-li by se daly vyrazit.
,,V pohodě. Už mi to tu leze na mozek.“odpověděl Hyuga a za velkých bolestech se pokusil posadit. Osoba mu okamžitě pomohla.
,,Jsem Neji,“ podal mu dlouhovlasý ruku na pozdrav.
,,Já Merk,“přijal dlaň a stiskl ji, jakoby se bál, aby to nebyla pouhá iluze a on si zde nepovídal sám se sebou…
Poslední komentáře
18.10.2009 20:40:43: hele chce to další díl a to rychlesmiley${1}
03.08.2009 17:14:39: jsem tu sice poprvý,ale tahle povídka je skvělá..přidej co nejdřív další díl.smiley${1}smiley${1}
04.06.2009 17:09:36: já chci další dílek smiley takhle dlouho nepřidat novou kapitolku, tymě ničíš, holka :D já tu tvou pov...
17.05.2009 17:14:40: hojky povidka se mi moc libi....kdy pridas dalsi????
 
Děkuji že jste přišli, těším se na Vaší příští navštěvu ! !