Darkroom

Tyto stránky jsou zrušeny, jejich nová adresa je zde : darkanime.webnode.cz

Statistika

Hranice možností (Naru)

12. Kapitola

        Otevřely se dveře do Sasukeho pokoje. Člověk, jenž vešel do místnosti, se zastavil před Uchihovo postelí.
       ,,Kdo to je?“zeptal se Shikamaru Kakashiho a přemýšlel – Mají černé pláště, ale bez mraků…a navíc se nechali tak lehce chytit…pochybuju, že jsou z Akatsuki…nebo že by ta organizace přeci jenom nebyla tak silná a hrůzostrašná, jak se o ní povídá?- pozvedl obočí.
,,Co tady děláš?!“křikl Hatake na muže, jenž stál s rozklepanýma nohama, ten druhý se sesunul k jeho pravé noze a s brekem prosil o milost, Shikamarovu otázku ignoroval.
,,No…my tu jen tak procházíme,“dotyčný se nervózně usmál a nenápadně schovával pytlík se zlaťáky do zadní kapsy kalhot.-Nemám čas tu z nich dolovat informace-
 ,, Myslel jsem, že jsi mrtvý,“nadhodil znovu sensei řeč.
,,Eh,“zbledli oba ,,No…mám silný kořínek,“hrdě na sebe ukazoval, hned se však zase zchladil.
,,Tak mi řekni, co tu děláš, odkud máš ty zlaťáky, a zda-li jste tu někoho nepotkali, jinak ti ten tvůj silný kořínek utrhnu a budeš mít co dělat, abys přišel jen o něj!!“ hrozil mu Kakashi . Oba muži se rozklepali ještě víc.
 ,,No tak, Kakashi, přeci by jsi to nemyslel vážně!“bědoval jeden z nich. ,,Dva roky jsme se neviděli, mohl by jsi být přátelštější,“ zkoušel dál.
,,Ano, dva roky…od té doby, co jsi nechal Minotu zemřít, jsi se mi vyhýbal, jak jen to šlo!“dal si čelenku z oka a podíval se na něj amputovaným sharinganem. ,,Nebudu to opakovat víckrát, co tu děláte?“zahrozil.
 ,,My jsme tu měli jenom další tajnou misi! Měli jsme zneškodnit jednoho muže! To je vše!“málem se rozbrečeli. Kakashi se otočil.
 ,,Shikamaru, vezmi si Nejiho a Leeho a prohlédněte to zde.“nařídil mu. Cizí muže teď již ignoroval.
,,Kam se teď půjde?“ zeptal se jeden z Anbu, nespouštějíc oči z dvou poutníků.
 ,,Jdeme splnit náš úkol -najít členy týmu sedm,“odpověděl sebejistě Hatake. -Už jsme blízko! Cítím to!-věděl. Vyskočil tři metry do výšky a dopadl na větev mohutného stromu. Jemný vánek si pohrál s jeho vlasy. Zavřel oči. Soustředil se. –Ano! Dnes je najdeme!-řekl si odhodlaně. Ani nevěděl, kde se to v něm vzalo. Že by ti dva? Že by mu vzpomínka na minulost dodala odvahy, rozvážnosti a sebejistoty? -nevěděl, ale to je teď to poslední, co by musel řešit. Je ráno a mají před sebou celý den. Včera se dost zdrželi, dneškem to musí dohnat. A oni to zvládnou. Ostatní mezitím také skočili na větve, čekali, co jim jejich nadřízený řekne. Brzy se dočkali.
,,Jdeme!“křikl Kakashi. Ale s takovou odlehčeností, až to všechny překvapilo. V jeho hlase poznaly chuť najít své studenty. Chuť, kterou u něj za tuto misi zatím nezažili. Vyrazili…
Na tváři se dotyčnému objevil úšklebek. Pohled na malého, černovlasého chlapce, plného modřin a škrábanců, ho vzrušoval. A ještě k tomu ta uvolněná tvář. Vypadal nádherně. Šel k němu blíž a chrstnul mu vodu, která byla u jeho postele v kbelíku, do obličeje. Sasuke reagoval, jak to nepřítel potřeboval. Probudil se. Pohlédl na nevítanou návštěvu. Zorničky se mu stáhli k sobě. – Co chce?-zděsil se. Akatsuki s žábry na tvářích se zasmál. Bojí se! Jeho oběť se bojí! Musí ho mít! Zapomněl na to, jaký trest by ho mohl čekat, kdyby se o tom dozvěděl jeho parťák. Už se blížil k malému chlapci, ve dveřích se však objevila obávaná osoba.
,,Co tu děláš?“zeptal se ho dotyčný. Kisamemu projel tělem proud husiny z vyděšení.
,,J-já…chtěl jsem se na něj podívat,“ usmál se.
 ,,Vypadni,“ stačilo to slyšet jednou a odešel. Ne, za tohle mu to nestálo. Sasuke měl deku vytáhnutou až ke krku, kolena u hlavy přitisknutá rukama. Vládl v něm chaos. -Co to má zase znamenat?-na tvář se mu draly slzy. Ne, takovou poctu svému nenáviděnému bratru nedopřeje! Itachi došel k jeho posteli. Sedl si na ni. Chvíli na svého bratra koukal. – Tak, teď se jenom kouká a za chvíli po mě nastartuje!- roztřásl se. Itachi mu položil dlaň na hlavu.
,,Odpusť,“ řekl jen. Sasuke se na něj roztržitě podíval. -Odpusť? Co to má znamenat? Mám mu odpustit za klan, za to, co mi provedl nebo za to, co se chystá provést teď?-nevěděl.
 
 
          ,,Kdo byli ti chlapi?“ zeptal se Shikamaru zvědavě, když už nahlásili vše, co našli – což bylo nic.
,,Znám jenom toho jednoho.“odpověděl mu Hatake a stále skákal z větve na větev. ,,Můj bývalí parťák. Jednou jsme měli misi, která by vyšla, kdyby tenhle zmetek udělal to, co měl. Kvůli němu zemřel můj druhý parťák Minoto. Místo toho, aby udělal, co měl, vykašlal se na nás a zdrhl.“ pokračoval. ,,Myslel jsem, že umřel…“dodal a zrychlil na kroku. ,,Tady si odpočineme!“kývl na palouk plný sedmikrásek….
Poslední komentáře
22.06.2008 17:10:02: jééé starvi!!! tos mi udělala radost!!!!!!!! ^^ zbožňuju tuhle povídku!!!!!!! jsem ráda žes přidala ...
16.06.2008 15:39:26: Starvi-chaaan, tak ty jsi ji tu dala už teď! Naprosto úžasná kapitola, Kisame je haaajzl! Jsem dost ...
14.06.2008 12:42:57: chudatko sasuke!!coze to len do itachiho voslo???no ale aj tak je to moje zlaticko!!uz satesim na po...
 
Děkuji že jste přišli, těším se na Vaší příští navštěvu ! !