Darkroom

Tyto stránky jsou zrušeny, jejich nová adresa je zde : darkanime.webnode.cz

Statistika

Sto životů za cenu jednoho (DGM)

Sto životů za cenu jednoho

Venku pršelo. Vichr ničil stromy a nutil je prohýbat se jak luk. Nikde ani noha,nikde ani hlas.
 

       Venku pršelo. Vichr ničil stromy a nutil je prohýbat se jak luk. Nikde ani noha, nikde ani hlas.


Allen seděl na své posteli.

Nohy měl přilnuté k bradě a přemýšlel.

Šli na něj deprese.

Včera…včera v boji proti Akumám zase zemřeli tři exorcisti.


Kdy přijde na řadu on?

Nebo jeho přátelé?!


Vzdychnul.

Pohled namířil na palce u nohou, co o sebe třel, aby jim zajistil trochu tepla.

Bylo mu smutno.

Cítil se sám a opuštěný…nenáviděl ten pocit.


Kde je vůbec Lavi a Lenalee? Přemýšlel.

Vzhlédnul k oknu.

Tma.

Nic víc než ta depresivní tma, co mu na náladě o moc nepřidala.

I hvězdy se dnes rozhodli nevyjít ze svého úkrytu. Jediný měsíc se jako mocný vladař vydal do bouřlivé noci a ukazoval svou silnou zář světu. Jen on dnes osvěcoval malou zem pod sebou…Jakoby si chtěl něco dokázat. Jako by chtěl lidem ukázat, že jeho zář je krásnější než ta sluneční.

Zahřmělo.


Allen úlekem vykřiknul.

Okamžitě si položil dlaň na ústa. Snad jej nikdo neslyšel!


Ozvaly se kroky.

Někdo šel okolo jeho dveří, pokračoval však dále…snad nějací opozdilci, kterým se ještě nechtělo spát.

Ani on dnes nehodlal jen tak zamhouřit oka.

Třeba by krátká procházka ve tmě dokázala vyčistit jeho hlavu, momentálně nabitou starostmi a pochybnostmi…


Obléknul se do uniformy.

Potichu, jak jen to šlo, vyšel ze svého pokoje.

Obklopila ho další tma. Jen o něco méně hustá, protože ji jak nitky protkávalo světlo vycházející z loučí visících na zdích.

Vyšel ven z budovy.

Jakmile na něj dopadly první kapky, nálada se mu ještě víc zhoršila.

Nebe pláče, vystavil dlaň úderům deště.

Pár jich dopadlo na jeho tvář zakrytou pod kapucí.


Popošel o pár kroků blíže k temnému lesu, co tam rostl již několik staletí.

Stromy se prohýbaly pod silnými ranami deště a větru.

Trpěly…

Stejně jako on.

Posadil se k jednomu naříkajícímu stromu, co rostl dost daleko od ostatních.

,,Musí ti být smutno, růst tu takhle sám“podíval se do výšky na jeho větve.

Trochu si poposedl, aby stromu neseděl na kořenech vylézajících z půdy.

,,Promiň“zatvářil se lítostivě.


Ten strom jej pozoroval. Vycítil smutek, jenž ho ze vnitř ničil.

Tiše mlčel a rozhodl se chlapce opírajícího se o jeho kmen vyslechnout.


,,Dnes je boží umučení…“rozpovídal se Allen.

,,V předešlé dny zemřelo asi dvacet pět exorcistů….“zaklonil hlavu.

Kapky dopadaly na jeho tvář a začaly se mísit s jeho bolavými slzy…


,,Dnes je zle, zítra bude dobře“ozvalo se zpoza stromu.


Allen zaskočeně polkl a vykuleně pohlédl na strom.


,,Každý zažívá trápení, Allene“vyšel ze stínu Lavi.

Jeho tvář nebyla veselá.

I on měl stín na duši…


,,Je jen na nás, jak trápení přejdeme.“dopověděl.


Vítr zmírnil svou sílu, a tak se místo něho po lese teď proháněl lehký vánek, co sem tam povznesl opadané lístky do vzduchu. Hned je však zase nechal klesnout k zemi.


,,Lavi, já už dál nemůžu“pronesl unaveně Allen.

,,Nevzdávej boj dřív, než začne“okřikl ho Lavi.

,,Každý život začne a každý život také někdy skončí.

My to neovládáme.

Měli bychom být rádi, že nám byl život dán a ne truchlit, když nám je odebrán“zahleděl se rezavovlasý chlapec do nebes.


Déšť přestal smáčet zem a černá mračna se rozutekla do dáli.

Na nebi zářely první hvězdy.


,,Bereš vše tak lehkomyslně?“naštval se trochu Allen. Neměl však náladu na hádky.

,,Jsem Bookman…Není to lehkomyslnost, ale pochopení pro úděl života“posadil se k přítelovi na zem.

Strom cítil teplo vycházející z jejich těl. Jeho větve se náznakem přisunuly blíže k chlapcům…jako by je chtěly objat v utěšujícím gestu…


,,Doba je zlá…my jsme tu proto, abychom ji trochu zlepšili.

Ti exorcisté nezemřeli pro nic za nic.

Oni zemřeli, aby ochránili desítky dalších životů.

Oni se obětovali…nebrali svůj život jako něco důležitého, víš,Allene?

Věděli, že jejich oběť přinese spousty lidem požehnané světlo.“


Allen hlasitě polkl.

,,A co ty?“zavřel oči, dlaně sevřel v pěst.

,,Když zemřeš, najde se jiný Bookman, co?!“přidal na hlase.

,,Když zemřeš, najde se náhradník! Jenom že v mém srdci ne!“ponořil obličej do dlaní.

Nechtěl, aby jej přítel tak to viděl.

,,Allene“chytil jej Lavi za bradu.

,,Dokázal by jsi žít s věděním, že by kvůli tobě zemřelo sto lidí?“jeho tón byl klidný, přívětivý.

,,Proč by kvůli mě někdo měl zemřít?“nechápal chlapec, zamrkal, aby odehnal trýznivé slzy.

,,Nechápeš mě“usmál se Lavi.

,,Chci ti jen vysvětlit, že někdy je lepší zemřít, než dál žít. Obětovat se pro druhé, ačkoliv to pro blízké bude těžké.

To, co ty bereš jako hodnota života, je chamtivost.

Být co nejdéle naživu za cenu jiných životů …

Chránit své přátele za cenu jiných životů…

To nejsi ty…a ani ten, kdo miluje své blízké.“

,,Nechápu tvá slova“zamračil se Allen.

,,Pochopíš“usmál se Lavi.

,,Pojď, jsi celý promáčený“nabídl mu svou ruku a pomohl vstát.

Společně se vrátili zpět do svých pokojů.


Ten den…

Ten den Allen nic nepochopil. Nechápal význam Laviho slov…

Možná to bylo tím, že Lavi, jako budoucí Bookman, chápal život trochu jinak.

Ale ten večer si bělovlasý chlapec uvědomil, že jeden lidský život…jeden exorcistí život…je nic proti stovkám dalších…

Poslední komentáře
16.10.2008 19:04:03: smiley${1}hafec mocinky peknoucke
 
Děkuji že jste přišli, těším se na Vaší příští navštěvu ! !