Darkroom

Tyto stránky jsou zrušeny, jejich nová adresa je zde : darkanime.webnode.cz

Statistika

Nesplnitelný sen (KS)

17. Každý mi tě lásko závidí II.

             Otevřel oči a podíval se na druhou stranu postele. Leon ještě spal, a tak se obrátil na bok, aby na něj viděl. Očima zamířil k malým digitálním hodinkám, stojích na stolku vedle postele.
Ukazovaly 15:00h. Znova se zahleděl na Leona. Ten tiše oddechoval a sem tam vydal nějaký zvuk. Yuri se usmál a vzal mezi prsty pramínek bílých vlasů. Omotával si ho okolo prstu a když byl blízko Leonovi hlavy, tak zase odmotával, a tak to udělal snad ještě pětkrát,než do okna, které osvětlovalo malou místnost, vrazil malinký ptáček a on se lekl a zatáhl milence za vlasy. Leon bolestivě zasykl a hned na to otevřel své našedivělé oči. Spatřil Yuriho ruku u svého obličeje, která způsobila bolestivé zatáhnutí, uviděl v ní pramen svých vlasů a poté se Yurimu podíval do očí.
,,Ani já jsem nebyl tak hrubý, abych tě po ránu tahal za vlasy,“konstatoval naštvaně a pramen vlasů z Yuriho ruky vyrval.
,,Promiň,“usmál se Yuri a přiblížil se svými rty k těm Leonovo. Letmo ho políbil.
,,Už jsou tři hodiny“oznámil mu.
,,Tolik?“vzdychnul si Leon, ale stále nehybně ležel.
,,Co takhle si dát druhé kolo? Usnul jsi dřív, než jsem se vrátil ze sprchy.“škemral Yuri.
,,Jsi horší než já,“oznámil mu jen Leon, políbil ho, zvedl se z postele a namířil si to do koupelny. ,,Ať jsi hotov dřív, než budu osprchovaný,“řekl mu ještě v pulce cestě a pokračoval v chůzi. Tím dřív hotov myslel, aby se oblékl a upravil, Leon chtěl jít totiž na jídlo do města, přeci jenom mu celkem vyhládlo.
Leon už byl hotov, čekalo se jen na Yuriho, který nejspíše schválně zdržoval. Ale jakmile na něj Leon hodil vražedný pohled, tak přidal a pak vyrazili. Jeli Yuriho autem. Blonďatý muž si na nos posadil černé brýle, aby viděl na cestu. Dorazili k velké budově, která vlastnila velmi dobrou kuchyň. Jídlo tu bylo vynikající a i když bylo hodně drahé, Leon si sem vyjel alespoň jednou za týden. Yuri zde byl poprvé. Podíval se na rezervovaný stůl, ke kterému si sedli. Bílý ubrus, ani jedna jediná skvrnka, čerstvé květiny, které nádherně voněly a jídelníček, jaký jim přinesl číšník, když zasedli. Bylo tam velké množství textu. Nějaké napsáno japonsky, jiné anglicky, párkrát i Francouzsky. Ke každému jídlu byl přidělen obrázek, na kterém se oné jídlo vyskytovalo. Leon už si vybral a tak své přání diktoval mladému číšníkovi, který si požadavek zapsal. Nyní se čekalo jen a jen na Yuriho. Mladý muž na něj stočil zvědavě zrak.
,,Co si přejete?“optal se mile. Yuri hledal pomoc u Leona, bylo vidět, že je tam toho tolik, že neví, co si vybrat. A tak se Leon jal slova. Řekl mu název jídla, které se mu zdálo, že by mohlo Yurimu chutnat. A taky že ano. Když po půl hodině jídlo přinesli, Yuri se na něho vrhnul a Leon se na něj jen pobaveně díval, pak se dal také do jídla, které mu přinesli o chvilku později. Dojedli, zaplatili, teda spíše zaplatil Leon, který chtěl svého milence pozvat, a vyšli z budovy. Došli k autu, ale něco jim na něm nesedělo. Na předním skle bylo modrou barvou, která ještě stékala, něco napsáno. Oba si nápis pečlivě prohlédli.
,,Chcípni, ubožáku“přečetli z nepřehledného pravopisu.
,,Co to-?“podivil se starostlivě Leon.
,,To určitě byla další povedená partička teenagerů, co si chtěli na někom vybít vztek. Snad to půjde smejt,“uklidňoval ho Yuri a už přemýšlel, jak onu barvu smyje. Nasedli do auta a pádili si to zpět do Kaleido Star. Hned u vchodových dveří je zarazil Ken.
,,Koná se poslední sraz, Kalos nám chce ještě něco říct,“Oznámil jim. ,,Neviděli jste Soru? Celý den ji hledám,“optal se ještě. Ti však jen odkývali že ne. Namířili si to do místnosti určené různým srazům. Otevřeli dveře a s pokynem hlavy ke Kalosovi na pozdrav, si sedli do páté řady seřazených židlí. Po pěti minutách se do místnosti vřítila Sora, celá zadýchaná.
,,Omlouvám se!“jen křikla a sedla si za Leona. Kalos mohl začít.
,,Tak že…Zítra se koná naše premiéra, jak zde všichni již víme,“začal. ,,Bude se konat od osmi hodin, tak že tu všichni buďte v šest.“rozkázal. ,,Dnes si ještě prozkoušejte místa, která vám moc nejdou, nebo si v nich nejste moc jisti. Můžete jít.“dořekl a šel ke dveřím. Všichni akrobati si na to již zvykli, že se den před vystoupením koná schůze. Ale vždy je překvapilo, že kvůli tomu, co je všem samozřejmé, je všechny svolává. To aby si procvičili své skoky, kotouly či jiné věci, to jim bylo jasné i bez Kalosových připomínek, nikdy mu však neodporovali, i když šli na sraz jen kvůli tomu, aby se dozvěděli to, co už dávno ví. Zvedli se tedy a odebrali se z místnosti jako jejich šéf. Yuri šel rovnou ven za svým momentálně špinavým autíčkem. Zkusil tu hrůzu nejprve smýt vodou, k jeho překvapení to šlo.
,,Ještě že nás nechytili policajti, nevím, jak bych jim to vysvětlil.“děkoval bohům a dále pracoval na svém vozidle.
Leon šel do společenské místnosti, v jaké potkal Annu a Miu, které se ho zeptali, zda-li si s nimi nechce zahrát karty. Nic teď na práci neměl, a tak se rád přidal. V sedm hodin se všichni vydali do jídelny, kde na ně čekala výborná rýže s kusem rybího masa a zeleninová obloha. Leon si přisedl k Yurimu. Trochu se usmál, když na jeho tváři uviděl špetku rozmáznuté modré barvy.
,,Tak co? Jak to jde?“byl zvědavý.
,,Mám tam fleky!“Yuri byl naštvaný.
,,Nechceš s tím pomoct?“nabídl se.
,,Ne, dneska už na to kašlu.“odpověděl a vložil si do úst rýži, kterou držel mezi hůlkami. Jedli potichu, stejně tak i zbytek akrobatů, kteří se přišli najíst. Po odnesení táců šli Leon s Yurim do tělocvičny, aby si ještě prozkoušeli závěrečný skok. Otevřeli dveře a spatřili tam Kabuta, jak trénuje.
,,Ehm, ehm,“odkašlal si Leon. Kabuto si jich všiml až teď, jak byl soustředěn na to, co dělá. Otočil se a zamířil pohledem k nim. V obličeji zrudl. Proběhla mu hlavou vzpomínka na Yuriho, který byl držen na nahém Leonovi.
,,Potřebovali bychom si zde něco vyzkoušet,“začal mile Yuri.
,,To, co minule, nebo tentokrát je to něco k vystoupení? Že by poslední scéna, ve které se líbáte?“rýpnul si. Leon zčervenal vzteky. Neměl v povaze každému sdělovat co má a nemá v plánu.
,,No, máš pravdu, poslední scénu si chceme secvičit, ale to, co je před polibkem,“ujal se slova znova Yuri. Kabuto už neodporoval. Slezl z hrazdy a bez dalšího slova opustil místnost. Leon ho pohledem doprovázel. Yuri se o něj již nezajímal a skočil na trampolínu, ze které skočil na provaz. Popravdě řečeno, obdivoval Leona, že dokáže doskočit až na nejvyšší hrazdu. On sám by to nedokázal. Leon se trochu rozcvičil a už skákal na trampolíně. Yuri se pohoupával na hrazdě a mlsně Leona sledoval. Jeho štíhlé svalnaté ruce, pupík, který mu koukal díky krátkému triku a vlasy, jenž se mu při každém skoku rozevlály. Byl jím okouzlen, div že mu netekly sliny.
,,Tak začneme,“vyprovodil ho ze snění Leonův hlas. Vyskočil do největší výšky, přitom udělal pár otoček a už napřahoval pravou ruku vzhůru k Yurimu, který jen čekal na správný okamžik.-Teď-blýsklo mu v hlavě a šel svou rukou vstříc k té Leonovy. Chytil svého milence a přitáhl si ho k sobě, jak bylo ve scénáři. Yuri ho držel za pas a začal Leona líbat po krku a rukou mu šmátral k rozkroku-to už ve scénáři nebylo.
,,Yuri,“napomenul ho bělovlasý muž a odstrkoval od sebe.
,,Když já si nemůžu pomoct. Koukni se na mě, jak jsem z tebe vzrušený“řekl mu prosebně a podíval se na vybouleninu ve svém rozkroku.
,,To takhle hodláš vyvádět i při vystoupení?!“naštval se Leon a odtáhl se od něj. Yuri se rty přiblížil k jeho uchu.
,,Když mě budeš takhle vzrušovat, tak se přede všemi klidně udělám“zašeptal mu. Leon zčervenal. To už se k němu Yuri namáčkl celým tělem a nebýt provazů, za jaké se držel, byl by dávno byl Leon spadl do sítě, jenž byla pověšená pod nimi. Yuri se Leonovi dral jazykem do úst. Držel se jen jednou rukou a tou druhou putoval po Leonově těle. Ten slastně vzdychal, Yuriho péči však neopětoval, jelikož se držel oběma rukama. Blonďatý muž svému milencovi pomalu stahoval trenýrky a pokrčil se v kolenou, aby byl hlavou u Leonova rozkroku. Vzal ho do ruky a olízl jeho špičku, až pak si ho teprve vzal do úst. Leon mu vycházel pohyby vstříc. V rukách drtil provazy, jaké držely hrazdu. Už se blížil k vrcholu. Úlevně se rozkřikl do tiché místnosti a vlil se Yurimu do úst. Nohy ho málem neudrželi, a tak si klekl, jako jeho milenec. Yuri ho však nenechal ani vydechnout a už si pod něj sedal tak, že on seděl na hrazdě a Leon seděl rozkročmo na něm. Trenky mu už dávno sjeli úplně z nohou a blonďatý muž měl ty své po kolena svlečené. Leon se stále držel provazů a Yuri jeho boků, za které si ho přitáhl, aby do něj mohl vstoupit. Udělal to celkem dost zbrkle, jak byl nedočkavý, a dostalo se mu bolestivého stenu z Leonových úst. Chvíli na něm Leon jen seděl a nechal se konejšit Yuriho jazykem, jaký mu za spolupráce rukou zaměstnával bradavky. Po chvíli se Leon začal hýbat. Yuri pokrčil hlavu tak, že mu temenem spočíval na hrudi. Znovu ho chytil za boky a pomáhal mu se pohybovat. Oba hlasitě sténali. Leon zaklonil hlavu a stále pokračoval v pohybech. Zrychlovali tempo, poslední táhlý pohyb a Yuri vystříkl do Leona, přitom ho objal kolem břicha a přitlačil k sobě tak silně, že Leon bolestivě zaúpěl a pustil se lan. A tak se převáželi na Yuriho stranu a spadli do sítě. Yuri dopadl na záda a Leon na něj, hlavou mu ležel na břichu. Blonďatý muž se začal smát.
,,Teda, to byl můj nejlepší sex“řekl, natáhl si zpět trenky a Leonovi podal ty jeho. Bělovlasý muž vstal a už oba rychle pádili ven z místnosti. Zastavili se na prázdné chodbě.
 ,,Dneska už nic nebude!“poznamenal Leon, když viděl Yuriho zasněný obličej.
,,No jo,“přitakal, dal ještě svému milencovi polibek na tvář a mířil si to ke svému pokoji. Leon dal ruce v bok a usmál se – je nevyčerpatelný-pomyslel si a také šel do svého pokoje. Ani se neosprchoval a zalezl zcela znavený do postele. Zítra je čeká den D, a tak jako oni i většina akrobatů v devět zalehlo.
 
***,,Zatraceně“klel mladý muž a drhl si modrou barvu, kterou měl na ruce. Po chvíli to vzdal a vrátil se do svého pokoje. Rozsvítil a sedl si ke stolu. ,,Tak že, zítra, od 8-mi hodin ráno je to vystoupení.…Těším se na Leona.“Zasnil se muž a stiskl v ruce smrtelnou zbraň. Druhou rukou si zajel do kalhot a začal si ho laskat. Představoval si svého mladého akrobata jak leží nahý v jeho posteli, jak sténá, jak…vystříknul, jak byl z těchto představ vzrušený. ,,Budeš můj a už nikdy mi tě nikdo nevezme,“oznámil do ticha chraptivým hlasem. Zbraň uložil zpět do šuplíku a lehl si do postele. Nemohl usnout, jak byl natěšený, a tak si zašel k hospodskému pro prášek na spaní. Přeci jenom, až bude zítra střílet, potřebuje být čilý. Poté znova zalehl a tentokrát propadl do klidného a nerušeného spánku…
Poslední komentáře
25.02.2008 16:16:39: Jejej...holčiny ,mockrát Vám děkuji....snad další kapitolu dodělám do pátkasmileyprotože jinak by jste...
24.02.2008 17:23:40: supr kapitolkasmiley${1} jsem fakt zvědavá jak to dopadnesmiley${1}... myslím, že asi opět neusnusmiley${1}
24.02.2008 15:52:17: no!!! to se dělá?!?!?!?!?!?!? takhle nás napínat??? já se s tebou nebavim seš zlá! -__- to si stejně...
24.02.2008 08:39:55: Skvělá kapitolka je to čím dál tím víc napínavější "jelikož nenašla nikde poblíž tužku nervozně si o...
 
Děkuji že jste přišli, těším se na Vaší příští navštěvu ! !