Darkroom

Tyto stránky jsou zrušeny, jejich nová adresa je zde : darkanime.webnode.cz

Statistika

Pokrevní příbuzní

Pokrevní příbuzní 6. kapitola part 2

Tahle kapitola je hodně krátka. Bohužel jsem na ni neměla tolik času, jako na ty ostatní. Kapitolku věnuji Darky-chan, co si ji u mě statečně vybojovala! XD
        Po večeři se všichni uložili ke spánku. Noc byla klidná a temná. Jen proužky měsíčního světla dopadly na zem přes černé mraky.

Tu tajemný poutník procházel městem. Přes hnědou kápy mu nešlo vidět do obličeje. Jeho tichý krok mohlo zaslechnout jen bystré psí ucho. Však nějaký zvuk za sebou cestovatel zanechával. Co krok, to cinkot malé rolničky...

Cinkylink...

Cinkylink...


Hirohi se probudil. Promnul si oči a zívnul. Jeho kočičí oči prořízly tmu v místnosti. Slyšel opravdu cinkot nebo to byly pouze jeho léty vycvičené uši?


Cinkylink...

Cinkylink...


Chodec pokračoval ve své cestě. Jeho dřevěná hůl narážela rytmicky do země podle tempa chůze. Rolnička vesele cinkala...


Cinkylink...

Cinkylink...


Lovec se rychle postavil. Zbystřil a zaposlouchal se do ticha.


Cinkylink...

Cinkylink...


Jeho temný krok se jakoby odrážel v černém nebi. Déšť začal kolísat nad městem a tak smáčet plášť neznámého. A pak, když se zastavil před vraty do hradu, zahřmělo!




Hirohi se rychle rozeběhnul ke Kairiho pokoji. Ani nezaťukal a vlítl do místnosti. Ačkoliv moc dobře nevěděl, co by to něco, co venku bylo, mohlo být, jal se probudit přítele. Léta zkušenosti mu napovídali, že vždy je lepší jít s někým, než zcela sám.

,,Kairi“potřásl jím.

Mladší muž něco nesouhlasně zachrochtal a přetočil se na druhý bok.

,,Kairi!“křikl Hirohi. To už jeho přítel reagoval.

,,Co se děje, Hirohi?“protáhnul se jak kočka.


Zpoza pláště vytáhl ruku. Silně zabušil na vrata.

Hlídač otevřel okénko

,,Kdo je?!“zaduněl jeho unavený hlas. Pak pohlédnul do tváře nově příchozího. Zorničky se mu zděšením zužily...


,,Dělej, vstávej!“odpověděl mu Hirohi. Kairi se dál neptal. Jeho přítel vypadal vyděšeně, což nevěštilo nic dobrého.

Po špičkách proklouzli chodbami až do hlavního sálu, ve kterém se překvapivě svítilo. Skrz klíčovou dirku nakoukli do místnosti. Už chtěli pokračovat dál ve svém průzkumu, když v tom je zarazil hlas vycházející ze sálu.

,,Proč jste sem přišel?“ ptal se princ, stojíc u krbu.

,,Sám to moc dobře víš, Nairi“ odpověděl mu temný hlas.

Princ se na muže prudce otočil. ,, O nic se tě neprosím“ mluvil klidně, v hlase mu však zněla zlost.

,,Prosit nemusíš, víš, že přijdu vždy, když je král na pokraji svých sil.“ zas ten hlas.

,,Jak to myslíš?“ nechápal Nair.

,,Dopověděl bych to,“ bouchl neznámý svou dřevěnou holí o zem, načež zacinkala malinká rolnička a dveře do místnosti se otevřely. Hirohi a Kairi nestačili uhnout, byli odhaleni.

,,Ale nesměli by tu být cizí uši“ dořekl poutník.

Princ na dva nezvané hned pohlédnul.

,,Co tu děláte?“ jeho hlas nebyl rozhněvaný. Spíše zvědavý. Aniž se Kairi nebo Hirohi zmohl na odpověď, poutník promluvil.

,,Tvůj otec byl zraněn v boji proti Trakumám. Dnes večer napadli jeho hrad ty zlověstné stvůry“ mluvil tiše.

Princ vytřeštil oči.

,,Nemusíš mít strach, je v pořádku. Jen přišel o prst na své levé ruce. Žezlo a zlaté jablko však stále unese.“ skrz kápi prosvítl záblesk světle zelených očí. ,,Nyní bys nás mohl představit, nemyslíš?“ pohlédnul na lovce nočních stvoření.

Princ ještě chvíli mlčel. Pak se teprve přiměl k řeči.

,,Hirohi, Kairi,“oslovil své přátele ,,Toto je náš nový společník“ ukázal na muže stojícího vedle něho.

Neznámý si z obličeje strhnul kápi.

,,Těší mě, jmenuju se Fire!“ lovcům se vyskytl pohled na mladou, usmívající se tvář s tetováním přes levou půlku obličeje..

,,Eh?“neměl Kairi slov. ,,Vždyť je to dítě!“osopil se.

Fire na něj koukl psím pohledem. ,,A to vadí?“zazubil se...


Ráno bylo velice zmatené. Už to nebyla pouhá Mier, co se k cestovatelům přidala, ale i neznámý chlapec jménem Fire.

,,Toto je další společník“ seznámil je princ.

Kairi a Hirohi, co byli s chlapcem už dávno seznámeni, poklidně jedli svou snídani. Zato Christian a Lawrence si chlapce zkoumavě prohlíželi.

Bílé vlasy, zelené, pronikavé oči, uzké rty, přes půlku tváře podivné tetování...co to je zač? Pomyslel si Lawri.

,,Nekoukej na mě tak. Začnu se stydět.“promluvil naň Fire a zaculil se.

,,Bože můj! Co to jako má být? To s námi půjde i tohle škvrně?“ vylítl upír, vytasil přitom své bílé zoubky.

Fire se líbezně usmál. ,,Nic proti tobě, kámo, ale ty taky zrovna nepatříš mezi největší“cvrnknul mu prstem do nosu.

Lawrence zrudnul. Chris ho musel chytit, aby na mladého poutníka neskočil a zaživa z něj nevytrhal vnitřnosti.

,, Tak dost. Nyní se věnujte jídlu. Pak Vás seznámím se svým plánem.“umlčel je princ.

Lawrence ještě nakvašeně napodoboval Nairova slova ,,Seznámím Vás se svým plánem...bla bla bla! Ať se jde taky už vycpat!“ prskal, ale jen tiše, aby jej nikdo neslyšel. Chritian ho sledoval. Ty grimasy, co u toho chlapec dělal...ach bože, je to ještě dítě. Usmál se.

Kairi seděl tiše na svém místě. Ani nedutal. Očima nenápadně hleděl na mladou dívenku, Mier. Ta se, když se jejich pohled střetly, zachichotala a nenápadně naň mrkla. Kairi netušil, zda-li má být poctěn nebo znechucen. Přeci jenom, první dojem ve své babské podobě na něj opravdu neudělala.

Hirohi se zaujatě bavil s Nairem o jejich budoucí cestě. Byl ve výpravě nejstarší, to však neznamenalo, že by měl ostatní vést. Ba naopak. Byl strašně rád, že pro jednou nebyl on tím, kdo vše musel vymýšlet.

Fire spokojeně papal svou porci. Sem tam se podíval na chlapce, co seděl vedle něho, a provokativně na něj vyplázl jazyk. Když to udělal naposledy, Lawrence se s nezaujetím zeptal, ,,Kolik ti je vůbec let?“ srkal ze svého poháru, plného zvířecí krve (maličkost zařízena princem).

,,Kdybych to převedl na lidská léta, tak šestnáct“ odpověděl vesele chlapec. To už Christian zareagoval.

,,Jak to myslíš, převedl na lidská léta?“nechápal.

,,Mám ti to říct?“ zeptal se Fire Chrise, tvářil se přitom velice tajemně.

Poloupír přikývl.

,,To je T“ řekl první písmenko

Chris ani nedutal.

,,Tajemství!“vítězně se zasmál, když Christian poraženě trhnul hlavou směrem k zemi.

Lawriho však zajímalo něco jiného.

,,Nemůže ti být tolik, kolik mě!“ štvalo jej to! Vždyť ten kluk svým chováním a vyjadřováním vypadal na sotva jedenáct let!

,,Jsi dětinský!“prsknul upír.

,,Ty víc!“oplatil mu Fire a vyplázl naň jazyk.

,,Malej červe!“

,,Skrčku!“

,,Trpaslíku!“

,,Pidižvíku!“

,,Drž hubu!“

,,Drž si ji sám!“

Myslím, že z této hádky už všem bylo jasné, že ti dva se v lásce mít zrovna dvakrát nebudou.

,,Tak a dost!“ křikl Kairi, kterému už ruply nervy.

,,Stoupněte si!“nařídil jim. Ani si neuvědomil, že přitom strašně křičí.

Fire a Lawrence se lekli. Oba se jak na povel postavili, načež k nim přistoupil sám Kairi. Přísným pohledem si je změřil.

,,Máš smůlu, Lawrenci, ale on“ukázal přitom důrazně na Firea ,,Je větší!“dokončil větu.

,,To teda není! Nadržuješ mu, protože mě nenávidíš za to, že jsem s tebou nevlezl do postele!“Obhájil se upír.

,,Do postele?“vyděsil se Christian. Přešel ke Kairimu a vlepil mu pěstí. ,,Tak to teda ne, ty šmejde!“ začala bitka o čest a spravedlivost.

,,Ty jsi na Lawrence šahal?!“křičel Chris, uhýbal přitom před Kairovými ranami.

,,Jo, šahal!“odpověděl muž. Přihlížející už jen mohli vidět ruku, nohu, hlavu, pěst, jak proletávají místností. Naneštěstí se mezi to i přimíchal čerstvě donesený pudink, do kterého Christian omylem drcnul a ten se rozlítl přímo na Lawrence. A to se ví, že Fireovi se při pohledu na čokoládového upíra zdvihly pobaveně koutky směrem vzhůru a ukazováček, jakým vysmívajíčně ukazoval na chlapce.

,,Ty hnusnej šmejde!“naštval se Lawri. Sebral várku dalšího pudinku, tentokrát vanilkového a chrstnul jej na Firea. Ten nestačil uhnout a mísa mu přistála přímo na obličeji.

,,Tak tos neměl!“podíval se na své špinavé oblečení. Rozeběhnul se proti upírovi a strhl jej na zem, načež sebou vzali i ubrus, co ležel na stole a strhli tak všechno jídlo, co nakonec skončilo na Mier. Ta se vztekle zvedla, co je moc, to je moc. Vzala pečivo, co zbylo v ošatci, který dopadl šikovně na zem a začala ho házet po Fireovi a Lawrencovi. Ti si mezitím málem vypíchli oči, jak se převalovali na zemi a snažili se toho druhého pokořit tím, že na něm vítězně ustanou.

Hirohi s princem děj sledovali. Muž vzdychnul, Nairi vše pozoroval a vduchu si typoval, kdo asi vyhraje. Náhle jej však překvapil kus dortu, co si to řinul k němu a jak zpomaleného filmu mu přistál na tvářích. Zlostně prsknul, rukávem si obličej otřel a rozkřičel se.

,,A DOST!“práskl pěstí do stolu. Všichni se zastavili v půlce pohybu a stočili svůj zrak na prince. Lawrence, co se dobil na Firea a vítezně jej přidržoval u země, Kairi, co držel Chrisovu hlavu pod podpaždím a mlátil jí o zeď, i Mier, co v ruce svírala všelijaké jídlo, co by mohla hodit po těch dvou nezbydách!

Nairi vzdychnul. Uvelebil se v křesle a začal si masírovat spánky na uklidnění. Hirohi zatím na všechny vyčítavě hleděl.

Kairi Chrise rychle pustil a Lawrence stejně tak slezl z Firea. Bez jakéhokoliv dalšího slova opustili místnost, věřili, že je to momentálně nejlepší nápad. Za dveřma se však opět rozlehly jejich hlasy.

,,Je to tvoje chyba“dloubnul Fire prstem do Lawriho. Ten do něj naoplátku strčil. ,,Není!“

Ani Christian nezůstal chladným.

,,Ještě jednou si na něj něco zkusíš a zabiju tě!“křičel vztekle na Kairiho, co se mu výrazně vysmíval do obličeje.

,,Pche, ty a zabít mě? I poslepu bych zdolal víc mužu, než ty s oběma očima!“ ukázal na něj prstem, aby Chris věděl, že slova byla mířena opravdu na něj.

,,To si teda nemyslím. Zmůžeš se jen na obtěžování mladistvích“Chris ani nevěděl, jak vtipně jeho slova zní.

,, A ty se zas zmůžeš jen na blbý kecy!“oplatil mu Kairi.

Takhle šli celým hradem, ve kterým si všichni sluhové a návštěvy mysleli, že se tam prohání bouře, dokud nedošli na křižovatku, co dělila jejich cesty do pokojů.


,,Prosím tě“oslovil princ Hirohiho. Ten na něj stočil pohled.

,,Řekni všem, že za hodinu vyrážíme. Ať se připraví.“dopověděl.

Lovec upírů pokývnul, že rozumí.

,,Děkuju“ ještě dodal princ. Pak se zvedl a odkráčel si to do svého pokoje, ve kterém se převléknul a znaveně lehnul do postele. Dnes je všechny ještě čeká dlouhý den...

Poslední komentáře
24.11.2008 19:06:06: Muahahahahahahahahaha!!!!!!!!!!! hehe! Tak rychle do dalsiho!smiley${1}
24.11.2008 15:45:53: Vzhledem k tomu, že je to originální tvorba...víš, u Fanfiction se člověk musí řídit různými pravidl...
22.11.2008 11:37:17: smiley tohle je tvoje?.. jako vazne toje tvorba?...smiley kurna... cetla jsem toho od tebe uz celkem dos...
21.11.2008 21:18:23: XD To jsem ráda smiley${1} smiley${1}
 
Děkuji že jste přišli, těším se na Vaší příští navštěvu ! !