Darkroom

Tyto stránky jsou zrušeny, jejich nová adresa je zde : darkanime.webnode.cz

Statistika

Nech mě odejít...

NECH MĚ ODEJÍT - kapitola 3.: SKRYTÁ LÁSKA

Třetí kapitola
      "Už jsou to tři dny a nemáme žádnou stopu!" ječel Hiei v záchvatu vzteku. "Uklidni se!" napomenula ho Keiko.
"Nechci, aby nás našli nějaké... obludy." "Hn." ušklíbl se. "Mně je to jedno. Ať si nás najdou - zemřou!" "Hiei, co to
s tebou je?" "Nic! Nic!! Je mi fajn!! Tři dny - tři!! A nemáme vůbec nic.. vůbec nic, co by nám mohlo pomoci najít
Kuramu..." přestal ječet a místo toho se sesul k zemi a začal bušit pěstmi do země. "Sakra, sakra!! Je to moje vina!"
"Hiei, to není pravda! Nikdo z nás za to nemůže." ujišťoval ho Yusuke. "Ale jo, můžu za to. Nebyl jsem u něj,
nepomohl mu, nebránil ho...." dořekl to a hned nato mu po tváři začala stékat jedna slza za druhou. Všichni teď
na něj zírali s otevřenými ústy, neboť nechápali, co to má znamenat. Botan si po chvilce vzpomněla, co jí říkal
Koenmo. "Je možné, že mezi Hieim a Kuramou vznikl nějaký hlubší vztah...." "Proboha.." vydechla, zadívala se Hieiho
a promluvila na něj. "Ty Kuramu miluješ, že ano?" Teď se veškeré zraky upřely na ni. Hiei se zarazil, zvedl se, došel
až k ní a díval se jí do očí. Nikdo ani nedutal, skoro ani nedýchal. Pak se Hiei odhodlal. "Možná ano..." sklopil hlavu.
Hned nato ji ale zase pozvedl a pokračoval. "No a? Co na tom? Je to stejně jedno - neví o tom. A ani mu to nikdo
z vás neřekne!" zamračil se, otočil se k nim zády a šel rychlým krokem hledat Kuramu, i kdyby ho to mělo stát
jeho život.
      "Páni......" asi po deseti minutách prolomil ticho Kuwabara. "To bylo překvápko.... Neměli bychom jít za ním?"
"Tentokrát s tebou souhlasím..." prohlásil Yusuke a už běželi. "Vrr... hledají toho kluka..." psí démon sloužící
únosci je sledoval a smál se. "A jeden z nich je do něj zamilovaný." uchechtl se. "To musí můj pán vědět!"
Seskočil ze stromu. Ani ne za pět minut byl, díky své nadpřirozené rychlosti, ve skrýši...
      "Vrr, můj pane..." ukázal úctu hlubokou úklonou. "Co se děje, Yori?" "Vrr... již hledají toho červenovlasého...
vrr... a jeden je do něj zamilovaný." znovu se uklonil. "Skutečně?" Katashimu se na tváři objevil úsměv přípomínající
šílence. Pohlédl na Kuramu, došel až k němu a kopl do něj, aby se vzbudil. Kurama s bolestí otevřel oči a celý se
třásl. Jeho únosce se k němu sklonil. "Hledají tě tví kamarádíčkové. S jedním z nich si trochu pohrajeme, co říkáš?"
zasmál se. Kuramovi zbělely oči hrůzou. "Ty.. ty.. bestie!" Katashi se začal smát ještě více. "Malý vzrůstem,
černovlasý, zamilovaný do tebe....." dodal a čekal na Kuramovu reakci. "C-cože? Hiei... to není pravda. On.. nikdy.."
sklopil hlavu. "Nechte ho.. prosím, nechte ho.." Katashi se ušklíbl. "Proč bych do měl nechat? Miluješ ho snad také?"
"Já... ano." Kuramovi se zaleskla slza v očích. "No... mám o důvod víc, abych si s ním hrál na kočku a myš. Abych
ho dohnal k šílenství, k sebevraždě!" smál se. "Ne! Ne.. to ti nedovolím!!" "Snad mě nechceš zastavit?" sklonil se
k němu ještě víc. "A jak asi? Jsi naprosto bez své síly........ Yori! Připrav se.. Náš zamilovaný hrdina bude mít další
sen.." "Ano, pane! Spolehněte se!" uklonil se Yori a zmizel.
      "Uááá!!" zívl Kuwabara a Hiei na něj hodil zlostný pohled. "No no no... Moc se takhle netvař. Všichni jsme unavení.
Celý den hledáme.. Musíme se prospat." "Ne, musíme jít dál!" vztekal se Hiei. Yusuke na to zareagoval: "Hiei.
Kuramovi nepomůžeš, když padneš vyčerpáním. Prospi se, zítra budeme hledat dál.." "Hn." "Dobrou noc!" vzkázala
všem Botan. Všichni jí odpověděli prostým "Dobrou.", a usnuli..... Jen Hiei se snažil neusnout, aby hlídal. Moc dobře
t tady znal. Věděl, že každou chvílí můžou kolem procházet nebezpeční přízraci a mohou je chtít zabít. Jenomže
únava byla silnější než obava, takže zanedlouho už spal i on. Znovu měl divný sen...
      "Hiei! Hiei! Pomoz mi! Unesl mne Katashi! A jeho pomocník, Yori, vás sleduje!" volal na něj Kurama ve snu.
Najednou se tam objevil střibrnovlasý démon, zřejmě ten únosce, chytil Kuramu pevně za paži, přitáhl si ho k sobě
a začal ho líbat. Kurama se snažil vysmeknout, ale démon se jen hlasitě a krutě smál. "Copak, nelíbí se ti to?"
Jeho smích se rozlehl po celém prostoru Hieiho snu a.....
Žádné komentáře
 
Děkuji že jste přišli, těším se na Vaší příští navštěvu ! !