Darkroom

Tyto stránky jsou zrušeny, jejich nová adresa je zde : darkanime.webnode.cz

Statistika

Nedostatek spánku

10. Arigatou za to, že jste, kluci!

Kai spal, když vtom ho vzbudil zvuk telefonu.
"Uhm.. haló?" ozval se otráveně. Jaké bylo jeho překvapení, když promluvil Ruki a řekl,
že se Aoi probudil a je v pořádku.
"Vážně? To je skvělé!" zajásal a radostí málem spadl z gauče.
"No a.. kdy tam můžeme jet?" ptal se zvědavě.
"Už dneska odpoledne.. Návštěvy jsou povoleny od tří, takže to abychom vyjeli tak
v půl třetí, co říkáš?" optal se Ruki. Přestože ho Kai neviděl, byl si jist, že se Ruki usmívá,
stejně jako on.
"Ani se nemusíš ptát!" uculil se Kai a jakmile se dohodli, kdy a kde se sejdou, položil
sluchátko.
- Arigatou, Bože! Asi skutečně existuješ!
Radoval se a šel se převléct. Kai šel na místo setkání o pět minut dříve, aby nepřišel pozdě.
Už tam byl i Uruha.
"Dža!" pozdravili se navzájem a oba se usmívali.
"Jen doufám, že se to zase nezhorší.." zauvažoval Uruha.
"Nedělej z komára velblouda! Když už je vzhůru, určitě bude v pohodě!" Kai najednou
myslel optimisticky jako dříve. Z dálky už viděli přicházet Rukiho spolu s Reitou. Uruha
i Kai byli zprvu trochu zaskočeni, že jdou spolu, ale brzy na to přestali myslet. Vydali se
na autobus, který je zavezl téměř před nemocnici.
"Ještě štěstí, že má tenhle autobus trasu kolem nemocnice.." přemýšlel nahlas Reita a všichni
se začali smát. Když vešli do nemocnice, šli k recepci a zeptali se, na jakém pokoji
Aoi-san leží.
"Pokoj číslo pět.." sdělila jim sestra a už se věnovala někomu jinému. Našli ho docela snadno.
Potichu otevřeli dveře a naskytl se jim pohled na naprosto znuděného Aoiho, který si právě
četl nějaký časopis o technice, jenž tu nechal předešlý pacient.
"Ale, ale, ale.. snad se nechceš učit na opraváře?" zasmál se Reita a Aoi zvedl nadšeně hlavu
od toho nudného časopisu.
"Dža! Ani nevíte, kluci, jak moc rád vás vidím." přivítal je a odložil časopis na noční stolek
vedle postele.
"Jak ti je?" vyzvídal Ruki, když všichni došli až k němu.
"Hm.. bolí mě hlava, ale jinak se mám dobře.. tedy.. teď už se mám dobře.." usmál se.
Kai se uculil. Takhle spokojeného Aoiho snad ještě nikdy neviděl.
"A doufám, že tentokrát odpočíváš a nepobíháš jim po chodbách.."
"Heh.. chtěl jsem pobíhat, ale je to tu samá hlídka.." prohodil Aoi a všichni dostali výtlem.
"To je dobře. Aspoň na tebe dávají pořád pozor. Je to totiž potřeba, jak jsme zjistili.." ušklíbl
se Uruha-san a Aoi se omluvně usmál.
"Gome, kluci. Měl jsem věřit, že to se šéfem nějak vyřešíte sami. Ale.. už jsem prostě takový.
Neumím odpočívat, musím pořád něco dělat."
"Tak to tě budeme muset naučit odpočívat, protože takhle by to dál nešlo." pohrozil mu Reita.
"Rozumím, generále!" prohlásil Aoi a zasalutoval.
"A co jídlo, je tu dobrý?"
"Kai-san.. že ty vždycky myslíš na jídlo.." uculil se Ruki.
"To není tak.. já jen, že kdyby ti tu nechutnalo, mohl bych ti nosit jídlo ode mě.." nabídl Kai.
"Oh, arigatou, Kai-san. Myslím, že to nebude nutné, na nemocniční stravu je to výtečný.."
pousmál se Aoi. Do pokoje nakoukla sestřička.
"Gomen nasai. Jen dám tady panu Aoimu prášek a půjdu." oznámila, podala Aoi-sanovi
malý bílý prášek, počkala než ho spolkl a zapil a pak šla zase pryč.
"To je hnus.." zanaříkal Aoi.
"Jó, nesmíš si vymýšlet takový blbosti jako padání ze schodů přímo na hlavu a následnou
ztrátu vědomí." ušklíbl se Reita.
"Uhm.. takže jste mě tam našli vy?" podíval se na ně.
"Yeah! Kai byl vyděšený, když tě ráno nenašel v pokoji a zavolal nám. Ještě, že zavolal
šéfík a řekl, žes mu posílal mail. Kai-sanovi došlo, že jsi u sebe doma a šéfa jsme se.. no..
museli jsme se zeptat kde bydlíš, protože jsme to nevěděli." dořekl Uruha a všichni čtyři
se mírně začervenali. Posléze zrudl i Aoi.
"Gome.. měl jsem říct alespoň jednomu z vás, kde bydlím. Jsem jen nesvůj, když to někdo
ví... Sám nevím proč." dodal, když spatřil překvapené tváře kluků.
"Hlavně, že jsi nakonec živý a zdravý.. Tedy.. až na tu blbost."
Aoi se na Reitu ušklíbl.
"Moc vtipný.." utrousil, ale hned se začal smát spolu s ostatními.
"Hele, máš tu i televizi!" zajásal Uruha a Aoi málem spadl z postele smíchy.
"Hai.." na nic jiného se nezmohl, protože se stále smál.
"Divím se, že se ještě neprokeclo, co se ti stalo.." nadhodil Kai.
"No jo. Většinou se podobný věci šíří dost rychle a hned je to v novinách nebo televizi."
pokračoval Uruha a jen co zapnul televizi, tak se ozvalo:
"Kytarista the GazettE, Aoi-san, byl včera odvezen do nemocnice Shibauta. Podle posledních
informací byl nalezen u sebe doma v koupelně se zakrvácenou hlavou a byl v bezvědomí.
Není jisté, jak se to stalo, ale už nyní je jisté, že všechny fanynky Gazetto budou šílet."
Uruha televizi zase rychle vypnul.
"Pff.." podrbal se na hlavě.
"Cože jsi to říkal?" zamrkal udiveně Ruki.
"Pomoc..." šeptl Aoi.
"Nande yo?" podívali se na něj kluci.
"Řekli, ve které nemocnici jsem. Dovedete si představit, co to udělá s fanynkami???" prohlásil
Aoi a vypadal zděšeně.
"Tak to tedy ne.. Řekneme, že kromě nás a tvé rodiny k tobě nikdo nesmí! Máš odpočívat!"
"Smíte sem jen vy.. Moje rodina by stejně nepřišla..." řekl tiše Aoi a Kai pozvedl obočí.
"Nani? Prosím tě, Aoi-san.. Co blbneš? Vždyť.. tvoje rodina určitě přijede.." pousmál se.
Aoi zakroutil hlavou.
"Iie.. pohádali jsme se.. Už to bude asi měsíc.."
Kluci se na sebe navzájem podívali a vyměnili si pohledy.
"Určitě na to dávno zapomněli."
"Neznáte je.. Ti jen tak nezapomínají.." pohlédl na ně Aoi smutně.
"Navíc.. byla to hodně ošklivá hádka.. Nechci o tom mluvit."
"Okay.." souhlasil s ním Ruki. Podíval se na hodiny.
"To už je tolik?? Aoi-san, budeme muset jít. Máme ještě něco na práci. Ale slibujeme, že za
tebou každý den někdo z nás přijde a někdy přijdeme všichni společně.." ujistil ho Ruki a spolu
s ostatními odešel.
- Arigatou za to, že jste, kluci!
Pomyslel si Aoi a usmíval se.
- Kdyby vás nebylo, byl bych mrtvý..
Přivřel oči a jelikož neměl nic co dělat, brzy se začal nudit. A tak si řekl, že raději zkusí opravdu
odpočívat. Zavřel oči a zanedlouho usnul.....
Poslední komentáře
04.04.2009 12:02:33: další senzační díleček jako vždy nuž se těšinkuju na další
 
Děkuji že jste přišli, těším se na Vaší příští navštěvu ! !