Darkroom

Tyto stránky jsou zrušeny, jejich nová adresa je zde : darkanime.webnode.cz

Statistika

Podváděná snoubenka

PODVÁDĚNÁ SNOUBENKA - kapitola 7.: ROZHODNUTÍ

Po dlouhé době zase nová kapitola :)
      "Yoh, počkej.. Yoh!" volal za svým teď už zřejmě expřítelem chlapec s vlasy barvy fialové.
Druhý chlapec zprvu zpomalil, až se najednou zastavil úplně. S očima plných žalu se na mladíka,
který ho právě doběhl, podíval a mlčel. Bolelo ho to, co mu Lenny udělal. Ve svém nitru ho
proklínal. Nechápal, jak mu takhle mohl ublížit, ale ublížil. "Yoh..." pohlédl mu do očí Len a jiskřičky
naděje v jeho očích se pomalu vytrácely. "Gomen nasai. Já.. vím, že to není správné. A mrzí mě
to. V některých věcech nemám prostě jasno." omlouval se, přestože věděl, že to nebude stačit.
Asakura zavřel oči. Snad proto, že už ho nechtěl vidět. Nebo snad jen z toho důvodu, aby potlačil
slzy, vztek a bolest? Všechno co k němu cítil.. proč to vlastně cítil? Měl si o něm stále myslet, že
je to arogantní kluk bez jediného citu.. neměl se do něj zamilovat, jelikož pak by nebyl tak zklamán.
Zavrtěl hlavou, pootevřel oči a koukl na Lennyho.
 "Ne.. tohle ti nedokážu odpustit. Jenom sis hrál
s mými city... A. vlastně i s city Treye... když jsi se za mnou teď vydal. Máš pravdu.. skutečně
nevíš, co chceš.. nemáš totiž ani zdání, co znamená milovat. Tenhle cit je ti cizí..." zamračil se
a odešel. Len tam pouze zůstal stát jako opařený.
"Nani? Jak tě tohle mohlo jen napadnout?"
zachvěl se mu hlas a bezmyšlenkovitě padl na kolena, přičemž z jeho tváře začaly na zem
padat slzy.. jedna za druhou. Ztratil ho.. jen kvůli jedné jediné, hloupé chybě. Ano, může si za to sám...
      "Tak.. copak bychom mu mohli provést, aby ho to u srdce bolelo stejně jako mě a Yoha?"
zašklebil se zlověstně Horohoro a už střádal svůj ďábělský plán. "Á, ano.. Nejdřív mu zničím
Quan-dao.. pak.. hm.. co pak? Už to mám! Nebudu si ho všímat! Prostě budu dělat, jakože
neexistuje, nikdy neexistoval a existovat nebude.." promnul si dlaně a začal se smát jako blázen.
A to doslova. Popadl Lenovu zbraň. "Jak ji jenom zničit?" přemýšlel nahlas. "No, zatím ji
někam schovám. Až mě něco napadne, tak si jí zbavím." řekl si a schoval zbraň do svého
pokoje za skříň. "Tam ho snad nenapadne hledat..." pomyslel si a šel dolů k ostatním se
také nasnídat.
      "No, počkej.. toho ještě budeš litovat." pronesl tiše Yoh. "Nebudu si tě všímat, jako bys
nebyl.." přimhouřil oči. O pár bloků dál stále bezmocně klečel Tao. Hleděl do země.
"Bezcitný? Arogantní? Zlý? Doufal jsem, že to už je za mnou.. Ale asi jsem se nezměnil.. zdá se, že
se změnit nedokážu...... Pořád druhým jen ubližuji. Ostatní dávají a já pouze beru. Cožpak
nic jiného nedovedu?" vyčítal si svou povahu a chování. "Takhle to dál nejde! Musím se
zlepšit. Musím se alespoň pokusit napravit to, co jsem zkazil." rozhodl se v duchu, zvedl se
ze špinavé země a vydal se do posilovny. "Potřebuji si pročistit mysl.."
      Jakmile dorazil do posilovny a převlékl se v šatně do sportovního oblečení, zamířil
k běhacímu stroji, který byl jeho oblíbený. Došel k němu.. ale jaké bylo překvapení, když
tam spatřil svou kamarádku z dětství. Zvláštní, že si na ni ještě pamatoval.. bylo to tak dávno.
"Izumi...?" překvapeně na ni hleděl. Dost se změnila - její, dříve, až po pás dlouhé, černé vlasy byly
nyní k ramenům. Vždycky byla o dost menší než on, teď byl však jejich výškový rozdíl ani ne
5 centimetrů. Téměř dospěla a bylo to na ní znát.
      Dívka se ohlédla za hlasem. Chvilku jí trvalo, než jej poznala. Její zorničky se rozšířily
údivem, že ho zase vidí.
 "Lene." usmála se, zastavila stroj, osušila si ručníkem obličej a přešla k němu. Objala ho. Lennymu se zdálo, že to je poněkud.. no.. už ne jen kamarádské objetí.. a cítil se nejistý.
"Izumi. Co ty tu děláš?"
 "Vidíš mne snad nerad?" přivřela své oříškově
hnědé oči.
"O to nejde, jen.. Nečekal jsem, že tě ještě někdy potkám." Dívka se uculila.
"Tak to jsme dva. Jsem tu jen na týden, na dovolené. A co ty?"
 "Já...." přemýšlel, jak odpovědět. "No.. taky se tomu dá říkat dovolená.. i když trochu bouřlivá.." ušklíbl se. Snažil se, aby to vypadalo normálně. Avšak Izumi ho znala dobře, třebaže se s ním velmi dlouho neviděla.
"Tenhle pohled znám, Lene... Co se stalo?" posadila se na podlahu, opřela se zády o stěnu a
gestem mu naznačila, aby si sedl vedle ní. Tao si tiše povzdechl, také se posadil a o všem
jí řekl...
      "Hm... To je špatný.. Ale počkej.." nevěřícně se na něj podívala. "Ty a bezcitný? Dovol,
abych se zasmála. Ha.. ha.. ha.. Vždyť je ti to všechno líto, ne?" optala se a Len jen
neznatelně přikývl. "Takže bezcitný nejsi. Jen se prostě občas neumíš ovládat.. Můžu ti zkusit
pomoct, aby ses, jak říkáš ty, zlepšil. Chceš?" mile se na něj usmála.
"Co bych si bez tebe počal?" řekl vlídně Lenny a plácl si s ní na souhlas.
"Platí! Zítra tedy začneme." mrkla a oba si šli po svých. Prozatím............
Poslední komentáře
18.02.2009 15:05:26: Zdravíčko, lidičky! Důležité oznámení! Povídka 'Podváděná snoubenka' se na nějaký čas (neurčitý) od...
05.12.2008 20:11:46: mekachimeka: Ahojky! Jsem moooc ráda, že se Ti povídka líbí! ^_^ Kapitoly vymýšlím "za pochodu" - vl...
04.12.2008 15:51:03: trpezlivosť ovocie privádza ^.^, to platí o tejto sugoi poviedke, teškám sa na ďalšiu časť...myslím,...
03.12.2008 19:08:17: jjuu dalejjjj smiley${1}
 
Děkuji že jste přišli, těším se na Vaší příští navštěvu ! !