Darkroom

Tyto stránky jsou zrušeny, jejich nová adresa je zde : darkanime.webnode.cz

Statistika

Vocals

2. Nejsem malej!

Druhá kapitola ^^ (Od Darkdragon)
"Saito-kun.. ráda vás znovu vidím.." slabě se pousmála, když k němu došla.
"Nasha-san.. nápodobně.." oplatil jí úsměv manažer Miyaviho.
"Kdy se začne nahrávat?" zeptala se klidně, třebaže byla strašně nervózní ze setkání
s takovou hvězdou, jakou je Miyavi.
"Jen co se to velký dítě zklidní a připraví.." ušklíbl se.
"Zklidní? Jak to myslíte?" pozvedla pravé obočí a zvědavě se na Saito-kuna dívala.
"Ále... dělá si starosti s tím, jak bereš to, že tě na ulici srazil k zemi.." máchl rukou a
protočil oči v sloup. Nashe se v očích zrcadlilo překvapení, ale také spokojenost.
"Vážně? Nemusí si s tím lámat hlavu, mě to nevadí.. Vždyť je normální, že někdo
do někoho vrazí, když spěchá do práce.." pokrčí rameny a šla se taky připravit
na natáčení.
Mezitím na pánských toaletách ve studiu:
- Co mám dělat?
Přemýšlel Miyavi a dlaněmi se opíral o jedno z umyvadel. Hleděl na sebe do zrcadla.
Přivřel oči, když ho začaly pálit.
- Kuso! Už zase..
Promnul si oči a znovu pohlédl do zrcadla. Jeho oči byly unavené a červené.
- To mám z toho věčnýho ponocování... Asi bych konečně měl začít poslouchat
Saito-kuna a nesledovat do čtyř hodin do rána filmy..
Zašklebil se na sebe a rozhodl se už jít. Vyšel z koupelny a... znovu se srazil s Nashou.
- To snad není pravda..
Pomyslel si, když zavrávoral a v rychlosti chytil Nashu za ruku, aby nespadla.
"Arigatou.." řekla pobaveně a vypadala, že se mu začne smát.
"Máme na sebe štěstí.." uculila se. Miyavi omluvně pokrčil rameny a usmál se.
"Gome.. za to na ulici i za tohle.. Dneska není můj šťastnej den.." povzdechl si.
"To zažije každý, nemusíš se tím trápit.." pousmála se a šla už do zkušební kabiny.
- Hm, má docela milý úsměv...... Hey! Baka! Cos to teď řekl?
Uvědomil si Miyavi a zatřásl hlavou. Přišel k němu jeho manažer.
"Miya-chan.. jsi připravený?" optal se ho a párkrát mu luskl prsty u ucha, aby začal
vnímat..
"Ah.. nani?" zeptal se Miyavi, stále ještě omámený tou myšlenkou.
"Jsi připravený?" zopakoval s klidem svou otázku Saito. Byl zvyklý, že je Miyavi někdy
mimo, tak ho tato událost nijak neznepokojila.
"Uhm..... hai, aspoň myslím.." vydechl potichu a poškrábal se na hlavě. Saito-kun
přikývl a zavedl ho do zkušební kabiny, kde už na ně čekali Nasha a další spolupracovníci.
"Tak jo, lidi - jdeme na to! A prosím, Miya-chan.. soustřeď se!" rozkázal manažer a
všichni se dali do práce..
O několik minut později:
"To bychom měli... dneska končíme - byli jste skvělí! Nasha-san, výtečná práce!
Miya-chan.." utrousil Saito a rozhodl se Miyaviho trochu pokárat. Vzal si ho trochu stranou
a spustil na něj:
"Co to s tebou dneska je? Obvykle jsi někdy trochu mimo.. ale když přijde řada na natáčení,
srovná se to.. A teď? Na prstech rukou a nohou dohromady bych nespočítal, kolik chyb jsi
dělal.." starostlivě se na něj koukal. Miyavi se nervózně ošil. Neměl rád tyhle výslechy, kterým byl poslední dobou nucen čelit až příliš často. Jednou kvůli pozdnímu příchodu, nyní kvůli chybám při natáčení.. Radši ani nemyslel na ta další pokárání a kázání, co má dělat a jak  se má chovat.
"Nic se mnou není! A nejsem malej, nech mě bejt!" zařval na něj a vztekle bouchnul dveřma
když odcházel, díky čemuž se všichni otočili tím směrem. Dívali se na Saito-kuna a očekávali
vysvětlení, kterého se jim však nedostalo.. Místo toho odešel i Miyaviho manažer, přestože
on tak nepraštil dveřmi.
"Jdu za nimi.." prohlásila Nasha a vydala se ven chodbou. Spatřila Miyaviho, tak šla.. ne..
běžela za ním, aby ho dohnala.
"Miya-chan.." oslovila ho tak, jak ho smí nazývat jen jeho dlouholetí přátelé (aniž by si to
uvědomila). Miyavi nejdřív zpomalil, pak se zastavil úplně.. ale neotočil se. Pomalu
oddechoval a když k němu Nasha doběhla a položila mu na rameno dlaň, ještě plný vzteku
se po ní ohnal a dal jí nevědomky facku, třebaže vůbec za nic nemohla..........
Žádné komentáře
 
Děkuji že jste přišli, těším se na Vaší příští navštěvu ! !